„Zjistili jsme, že legionář pocházel z oblasti současné Makedonie nebo severního Řecka. Bylo mu kolem 25 let a zemřel na jaře. Jeho kosterní pozůstatky nenesou stopy násilí. Navíc nebyl pohřben žehem, což byl tehdy běžný způsob. Jako by byl ve chvatu pouze uložen do jámy,“ uvedl Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu v Brně.

Na kopci Hradisko u Mušova pochodovali legionáři císaře Marka Aurelia ve druhém století našeho letopočtu. Jak už Deník Rovnost informoval, zajímavosti z té doby představí nové centrum. Brána do Římské říše vyšla na zhruba patnáct milionů korun, projekt zaplatí Akademie věd České republiky.

Archeologové ze společnosti Archaia objevili ve Štefánikově ulici zbytky pravěkého pohřebiště.
Poklady archeologů: Objevili pravěké hroby u Flédy i vesnici pod Novými Sady

Desítky let trvající archeologické průzkumy potvrdily, že u Mušova Římané zbudovali rozsáhlé středisko. Podle odborníků totiž chtěli setrvat na jižní Moravě delší dobu. „Jde o fascinující důkaz, jak daleko od hranic římské říše se plánovali usadit,“ řekl již dřív archeolog Komoróczy z Archeologického ústavu akademie věd.

Brána do říše římské lidem přiblíží dobu válek impéria s Germány a také život legionářů na jejich taženích. „Návštěvníci se dozví, jak tehdy vypadali vojáci, jaké měli tábory či strategie. Hradisko bylo zřejmě centrální logistické zázemí, žili zde civilisté, řemeslníci a prodejci zboží,“ osvětlil Komoróczy.

25.5.2020 - otevření Aqualandu Moravia po ukončení nouzového stavu
Prohlédněte si: Největší akvapark na Moravě otevřel. Přišel o desítky milionů