Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v pondělí ve 20:00, najdete v úterním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Loňská sklizeň vína je pro pěstitele na jižní Moravě výjimečná. Nejméně ze třech důvodů. Prvním z nich je podprůměrná úroda, sklidili totiž o třetinu méně hroznů než v loňském roce. Druhý důvod je mnohem příjemnější: loňský ročník se zařadí k nejkvalitnějším za posledních patnáct let. A třetím důvodem je novinka ve zpracování vína: vláda ho totiž pěstitelům poprvé dovolila legálně přikyselovat.

Možnosti evropské legislativy udělit takovou výjimku využila česká vláda právě kvůli mimořádné kvalitě loňského ročníku. Velmi teplé počasí se postaralo o vysokou cukernatost vína, která je jedním z hlavních ukazatelů jeho kvality.

Až moc sladké

Na druhou stranu tím ale víno a hlavně jeho bílé odrůdy ztrácejí přirozený obsah kyselin. „V Česku je dokyselování novinkou, ale v zahraničí je už běžné. Nečekám ale, že vinaři teď začnou dokyselovat ve velkém. Většina si totiž hlídá kyselost hroznů už ve vinohradech. Nenechají je zkrátka zbytečně přezrát a poté ani moc dlouho kvasit,“ uvedl předseda Vinařů brněnské oblasti Jaroslav Sopouch.

S vinaři se Sopouch jednoznačně shoduje na mimořádné kvalitě loňského ročníku. Za posledních patnáct let byl podle odborníků podobně hodnotný jen rok 2006. „Srpen a září přinesly nadprůměrné teplo a díky tomu se v hroznech usadilo nebývale cukru, který je základním předpokladem kvalitního vína,“ řekl předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo. Doplnil, že šestatřicet procent hroznů loňské sklizně tvoří modré odrůdy, zbytek bílé.

Kvalitu ročníku sice vynášejí znalci do nebes, s výnosem je to ale přesně opačně. Oproti roku 2008 se sklizeň hluboce propadla. „Přibližně o třetinu. Tedy na výnos čtyři a půl tuny z hektaru,“ upřesnil Sedlo. Upozornil, že zmíněné číslo platí pouze pro moravské vinaře. „V Čechách jsou na tom ještě hůře. Tam mají z hektaru jen tři tuny,“ zdůraznil.

Přestože některá vinařství jsou na tom s úrodou podobně jako loni, většina pěstitelů si stěžuje. „Na jaře, když réva kvetla, hodně pršelo, což nám uškodilo. Pak dokonce přišly kroupy, které nám zničily velkou část vinohradu,“ posteskl si Pavel Vrba ze stejnojmenného vinařství na Znojemsku. Pro něj dopadl loňský ročník ještě hůře, než pro ostatní: sklidil totiž o dvě třetiny hroznů méně než obvykle.

Nízké výnosy dostanou jihomoravské pěstitele do ztráty. „Cena hroznů sice zůstala stejná jako loni, dvanáct korun za kilogram, ale už tehdy to sotva pokrylo náklady. Letos jsme sklidili mnohem méně, a proto naše ztráty vychází asi na šest korun za kilo,“ upozornil Sedlo.

Ledové víno v ohrožení

Kromě nízké sklizně letos vinařům přidalo vrásky na čele i čekání na první mrazy. Až při šesti stupních pod nulou se totiž smějí sklízet hrozny pro výrobu ledového vína, které patří k nejdražším přívlastkovým na trhu. Je typické svojí výraznou vůní, nižším obsahem alkoholu a vysokou cukernatostí. „Mrazy přišly až před Vánocemi. Vinaři se báli, že jim hrozny kvůli dešti uhnijí, a tak sklidili dříve ,“ řekl Sedlo.

Na ochutnávku loňského ledového si ale lidé ještě počkají. „Zraje totiž hodně dlouho. První lahve se na trh dostanou až někdy v září či říjnu,“ řekl Sopouch.

Přestože ledové víno patří k těm nejvzácnějším, ne všichni mu přišli na chuť. „Na můj vkus je hodně těžké. Ochutnala jsem ho párkrát na slavnostních akcích a sama si ho určitě nekoupím. Nejen kvůli vysoké ceně,“ řekla Brňanka Jana Fojtíková.

Baloun: O chuti rozhodne květen

Velké Pavlovice – Rozhodnutí vlády, podle kterého se letos poprvé mohou přikyselovat vína, jihomoravští vinaři vítají. „Je to dobře. Kdybychom se mohli zeptat přímo vína, řekne nám, že mu nízká kyselina vadí. Hlavně v případě bílého. Z hlediska jeho zdravotní stránky je určitě lepší, má-li alespoň pět gramů kyselin. Pokud je jich méně, při filtraci a lahvování se víno v určitém čase například zkalí,“ přivítal krok vlády velkopavlovický vinař Radomil Baloun.

Jak dodal, po dodatečném přidání kyseliny se poměr vyrovná a všechno je v pořádku. „Nejde nám o žádné umělé zásahy navíc. Cíl je jediný, a to nabídnout lepší chuť. Ostatně v extrémních letech, kdy je kyseliny pro změnu příliš mnoho, řada vinařů víno odkyselovává,“ upozornil majitel vinařství, které nese jeho jméno.

Dokyselování podle Balouna spočívá v tom, že pěstitel potřebné množství krystalické kyseliny vinné ve víně jednoduše rozpustí. „Krystalická kyselina vypadá jako sůl nebo cukr. Je vyrobená například ze zpracovaného vinného kamene. Přikyselování je v podstatě podobné, jako když si dáváme citrónku do čaje ,“ uvedl.

Podle něj někteří vinaři vína přikyselovali i v minulých letech, kdy to nebylo povolené. „To už je na svědomí každého. Dříve ovšem nebylo tolik důvodů přikyselovat, tuto potřebu přinesla až poslední léta, která jsou na sluníčko neobyčejně příznivá. Jako loni, kdy hrozny velmi vyzrály, takže hlavně u bílých vín mohly kyseliny spadnout pod rozumnou mez,“ podotkl Baloun.
Zda využije letos možnosti víno dokyselit, zatím netuší. „Uvidíme, jak se nám vína projeví kolem května. I chuťově. Podle toho se rozhodneme. Nevylučuji to, ale zatím se to nedá tvrdit,“ vyjádřil se Baloun.

MICHAL ŠUPÁLEK

Lidé si oblíbili svěží mladá vína

Brno - Pít mladá vína, hodně aromatická vína, je v současné době trendem v Rakousku nebo v Itálii. A zachutnala i lidem na jižní Moravě.
Na tom, že obliba mladých vín roste, se shoduje většina majitelů vinoték. „Jsou taková svěží, mají výraznou květinovou nebo ovocnou vůni, a proto je lidé kupují stále více,“ potvrdil spolumajitel Moravské vinotéky na Mojmírově náměstí v Brně Jakub Adámek.

Při rozhodování milovníků vína, co koupit a co ne, ale podle Adámka nejvíce rozhoduje jakost, ne stáří vína. „Na odbyt jdou přívlastková vína, jako je výběr z hroznů, kabinet nebo pozdní sběr. Mezi sudovými lidé preferují hlavně suchá,“ řekl odborník.

Oblibu suchých bílých odrůd potvrzuje i vinař Jaroslav Sopouch. „Ne, že by lidé úplně upustili od červených, ale bílé suché víno převažuje. Přitom před tím byly populárnější spíš sladší vína,“ uvedl vinař.

Polosuché víno si rád naleje také Rostislav Vencálek. „Vybírám převážně mezi odrůdami Müller Thurgau a Rulandské. Dávám přednost vínům z Moravy, mám hodně kamarádů, kteří mají sklípky nebo vinice, takže vím, že se tu vyrábějí skutečně kvalitní vína. Ale ve Francii jsem pil třeba vína z Bordeaux a musím přiznat, že nejsou špatná,“ řekl stavbyvedoucí Vencálek.

V regálech Moravské vinotéky najde zákazník vína, která její majitelé vybírají podle chuti a kvality. „Nikdy nebereme vše, co nám vinař nabízí, vždy vše pečlivě ochutnáváme,“ upozornil Adámek. Kromě toho pořádá pro své zákazníky několikrát do roka výstavu vín spojenou s ochutnávkou.

Novinky v podobě dokyselování se odborník nebojí a domnívá se, že vinaři této možnosti ani moc nevyužijí. Opravdu dobří pěstitelé totiž sklízejí nejen podle cukernatosti, ale i podle kyselin. „Navíc, jejich vinice už mají zavlažovací systém, kterým regulují vláhu u keřů a zároveň s tím i kyselost hroznů,“ vysvětlil Adámek. Kyselost vína se dá také ovlivnit přidáním malého množství – tří až pěti procent – jiné odrůdy hroznů.

S napětím také loni prodejci sledovali, zda se vinařům podaří sklidit hrozny pro sladké a exkluzivní ledové víno. „Vinaři vydrželi, nakonec zamrzlo, takže si myslím, že ledového bude dostatek,“ nebojí se Adámek.

GABRIELA PERINGEROVÁ