Lidé na jižní Moravě, kteří touží najít své dávné předky, už nebudou muset strávit hodiny nad zažloutlými listy matričních záznamů. Bude jim nově stačit pouze se v klidu domova připojit na internet.
Odborníci z Moravského zemského archivu totiž nyní převádějí matriky do digitalizované podoby, aby je mohli pro všechny zájemce o rodokmeny zveřejnit na webu.

„Digitalizaci matrik bychom měli dokončit do dvou let. Týká se to matrik jak z nynějšího Jihomoravského kraje, tak i Vysočiny a Zlínského kraje, které rovněž pod nás spadají,“ řekla ředitelka Moravského zemského archivu v Brně Kateřina Smutná.

Do rozsáhlého projektu se dále zapojily nejen Státní oblastní archivy v Plzni a v Třeboni, ale i příhraniční archivy v Dolním a Horním Rakousku a v Bavorsku. Jihomoravané tak budou mít možnost bez problémů vypátrat své prapředky, kteří kdysi ve velkém počtu přicházeli právě z těchto končin.

Svůj původ se snažil usilovně vystopovat i Jiří Morysek z Dobšic u Znojma. „Začal jsem rodokmen zpracovávat ještě za bývalého režimu a pracoval jsem na něm průběžně celé roky,“ upřesnil Morysek. Nyní by mohl on i stovky dalších nadšenců díky projektu Moravského zemského archivu ušetřit spoustu námahy a hlavně času. Nebudou muset vážit cestu do českých i zahraničních archivů nebo čekat, až se uvolní místo ve studovně. Budou mít možnost bádat nad svým původem kdykoliv. „Pokud bude možné se z domova přes internet dostat do archivů, určitě to budou lidé využívat. Ušetří to spoustu času,“ dodal Morysek.

Nový projekt Moravského zemského archivu vítají i historici.
„Myslím si, že díky digitalizaci matrik i jiných písemných pramenů se výrazně zlepší podmínky pro bádání nejen laiků, ale i odborníků,“ uvedl historik Demeter Malaťák. Pokud někdo touží začít se stopováním svých předků, musí počítat s tím, že v archivech se nacházejí pouze matriční záznamy starší sta let.

Matriky mladšího data najdou lidé na městském či obecním úřadu a zájemce o jejich prozkoumání musí mít buď písemné zmocnění, anebo doklad, který dokazuje příbuzenství s hledaným člověkem. Pokud člověk není zrovna šlechtic, většinou se při hledání svých předků nedostane dále než do sedmnáctého století.

„Nejstarší dochované matriky v českých zemích totiž pocházejí z doby třicetileté války z první poloviny sedmnáctého století. Jen zcela výjimečně se nám dochovaly části matrik ze starší doby,“ objasnil archivář Ivan Štarha z Moravského zemského archivu v Brně.

Své kořeny našel u irského krále
Málokdo má ve svém rodokmenu šlechtice. Jan Ubry zjistil, že jeho předkem byl dokonce irský král. „Odmalička mi vrtalo hlavou, odkud se vzalo moje divné příjmení. Před šesti lety jsem našel jednoho Ubryho ve Spojených státech. Od té doby pátrám po svých předcích,“ vypráví Jan Ubry.

Na začátku byla rodinná pověst. Jistý Ubri, tenkrát ještě psaný s měkkým i, prý žil ve Francii. V době napoleonských válek přišel o majetek a musel uprchnout.

„Nejstarší Ubri, kterého jsem vypátral, se narodil roku 1666. Byl vzdáleným potomkem irského krále. Na něj jsem ale nepřišel sám. Staré archivní materiály nepřečtu, proto jsem si najal jednoho brněnského genealoga,“ líčí šestileté pátrání Ubry. Nikdy se prý neobával, že by v rodokmenu našel nějaké kriminálníky, ve šlechtice naopak doufal.

Do svého koníčka investoval za šest let zhruba dvacet tisíc korun. Ví, že další Ubryové žijí ve Španělsku, v Itálii i v Rusku. „Mám syna, který bude doufám pátrat dál. Skoro všechno o našem rodě, co se dá najít v archivech, jsem už ale našel. Archivy mají být brzy digitalizované. Což nadšencům, jako jsem já, ulehčí práci. A kdo ví, třeba najdeme dalšího krále,“ uzavírá Ubry.

Brněnský genealog Ivo Sperát, který se živí sestavováním rodokmenů, říká, že takový rodokmen může stát i sto tisíc. Sestavováním rodokmenů se Ivo Sperát zabýva už deset let. Pět let z toho jako profesionál. Lidé mají podle něj o jeho služby velký zájem. Už teď má práci na půl roku dopředu.

Proč si lidé nechávají rodokmeny sestavit? Co vše se dozví?
Nejčastěji ze zvědavosti. Také je to velmi oblíbený dárek příbuzným například k Vánocům, narozeninám nebo k výročí svatby. O svých předcích se dozvědí všechna základní fakta – místo i datum narození a úmrtí nebo povolání.

Jak dlouho trvá sestavení rodokmenu a kolik stojí?
Je to různé. Rodokmenů je mnoho typů. Některými se zabývám jeden den, jinými půl roku. Jsme placený podle zjištěných údajů. Většina genealogů ale bývá placená od hodiny. Jeden matriční údaj zjistím za sto třicet korun. Sestavení rodokmenu však může stát třeba i sto tisíc korun. Obvykle se s klientem domluvím na limitu, do kterého mohu pátrat.

Co musí člověk donést s sebou?
Stačí datum a místo narození některého z předků. Čím více informací klient donese, tím bude moje práce rychlejší a levnější.

Je o vaše služby zájem? Kolik rodokmenů sestavíte ročně?
Zájem je velký. Už teď mám práci na půl roku dopředu. Za rok v průměru vytvořím asi čtyřicet až padesát rodokmenů.

Mohou zájemci pátrat po svých předcích sami?
Samozřejmě mohou. Problém je v tom, že matriky v devatenáctém století nejsou psány česky a také písmo bude pro laiky těžko čitelné. Na to, aby se v těchto matrikách člověk vyznal, by musel studovat intenzivně alespoň dva roky.

Pomůže vám při práci plánovaná digitalizace matrik?
Pokud budou informace volně přístupné na internetu, tak ano. Nemusel bych se omezovat otevírací dobou archivů. Otázkou je, v jaké kvalitě materiály budou.