VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rok 2022: vlakem na tuřanské letiště

Brno /AKTUALIZOVÁNO, ROZHOVOR/ - Rychlé spojení letiště se středem Brna má zajistit vlak, který zastaví jen 200 metrů od odbavovací haly. Zatím je ale projekt pouze ve fázi úvah.

23.1.2010 9
SDÍLEJ:

Letištní hala v Brně-TuřanechFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Stovky lidí proudící z letadel přistávajících na brněnském letišti v Tuřanech nastupují do vlaků rychlodráhy a za pár minut už vystupují přímo ve středu Brna. Na letišti pravidelně zastavují také mezinárodní rychlíky. Sci-fi? Podle představitelů Brna možná už za patnáct let realita.
„Ve všech evropských městech je běžné, že od odletových hal vede rychlá železniční dráha do středu města. Chceme to tak i v Brně,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Plánu radních pomůže chystaná modernizace tratě mezi Brnem a Přerovem. Jako její poslední fázi chtějí železničáři ze Správy železniční dopravní cesty přeložit koleje více na jih, tedy blíže k letišti. „Potom postavíme novou zastávku jen dvě stě metrů od odbavovací haly letiště,“ slíbil mluvčí správy Jiří Šťastný.

Podle něj je zatím těžké odhadnout, kdy se spojení cestující dočkají. „Etapa mezi Brnem a Blažovicemi je až poslední částí modernizace koridoru. Pokud bude dost peněz, zastávku postavíme do roku 2022,“ řekl Šťastný.

Ředitel letiště Tomáš Plaček se k plánu nechce příliš vyjadřovat. „Víme o něm, ale vše je zatím jen ve fázi studie. Praktické záležitosti s tím spojené neřešíme,“ řekl Plaček.

Každých 15 minut

Podle náměstka Andera budou na letišti zastavovat zpočátku především regionální osobní vlaky. „Studii dopravní obslužnosti letiště společnost Kordis teprve zpracuje, ale počítáme s tím, že regionální vlaky na letišti zastaví ve zhruba patnácti­ až dvacetiminutových intervalech,“ upřesnil vizi Ander.

Pokud se pak zvýší počet pasažérů, k přepravě do středu města jim poslouží speciální rychlý vlak pendlující jen mezi letištěm a hlavním nádražím. „Stejně tak chceme jednat o stálé stanici rychlíků na zastávce u letiště,“ zdůraznil Ander.

Podle některých Brňanů doprava na letiště zatím stačí tak, jak je. „Létám k moři a poloprázdným autobusem je cesta na letiště pohodlná. Myslím, že vlak není potřeba,“ řekla Petra Vlašínová.

Anderovi vadí především to, že autobusy jedou na letiště z centra města dlouho a musí se proplétat přeplněnými silnicemi „Vlak pojede rychle. Díky němu budeme moci autobusovou linku zrušit,“ řekl Ander. Podle něj je ale možné, že k hale bude zajíždět autobus nové speciální okružní linky, která obslouží především okrajové části Brna.

Zlepšení dopravy k letišti může být už brzy akutní. Představitelé kraje, jemuž letiště patří, chtějí do pěti let zvýšit počet přepravených pasažérů ze současného půl milionu na 800 tisíc lidí a zavést nové pravidelné linky.

Krajští radní mají navíc i vlastní plán, jak spojit tuřanské letiště s železnicí jiným způsobem. „Chceme postavit logistické centrum pro nákladní dopravu, v němž uvažujeme o propojení letiště, železnice a dálnice,“ vysvětlil jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jiří Šťastný slibuje vlak na letiště a říká:

Zastávku využijí i mimobrněnští

Kvalitě hromadné dopravy ve vyspělých evropských městech se chtějí přiblížit představitelé Brna. Kromě jiných projektů plánují také komfortní a rychlou vlakovou přepravu lidí na mezinárodní letiště v Tuřanech. Vlaky mají zastavovat u letiště v několikaminutových intervalech.

Cestujícím poslouží nová železniční zastávka, jejíž stavbu má na starosti Správa železniční dopravní cesty. Podle mluvčího této společnosti Jiřího Šťastného se však Brňané tohoto luxusu nedočkají dříve než za dvanáct let.


Proč se vlastně chystáte postavit u letiště v Tuřanech železniční zastávku? Je to iniciativa vaší společnosti, nebo spíše přání vedení letiště?

Zájem o postavení nové zastávky projevili především brněnští představitelé. Jako hlavní důvod uvedli snahu zajistit lepší dopravní spojení městského centra s mezinárodním letištěm. Vlaky totiž mohou nabídnout mnohem rychlejší spojení než autobusy nebo trolejbusy. Navíc se do nich samozřejmě vejde víc lidí. Výhody však nová zastávka přinese i obyvatelům ostatních částí jižní Moravy. Zpřístupníme jim totiž letiště i z východní strany, tedy ve směru od Přerova, případně od Veselí nad Moravou. Doposud museli všichni zajíždět až do středu Brna a teprve odtud se pak, vlastně podél železniční tratě, vraceli autobusem k odletové hale.

Kde přesně chcete novou zastávku postavit? Vlaková trať přece jen vede přibližně kilometr od letištní haly. Vyřešili jste nějak dopravu v tomto úseku?
Nová zastávka bude jen asi dvě stě metrů od stávající letištní haly. Vznikne takzvaně na zelené louce, blíže letišti. Trať tam zatím nevede, ale počítáme s tím, že se přesune o těch několik stovek metrů na jih při modernizaci železničního koridoru z Brna do Přerova.

Trať se posune na jih jen kvůli jedné letištní zastávce? Není to zbytečný luxus?
Je to právě naopak. Zastávka vznikne díky přesunu trati. A ten je nutný. Koridor plánujeme jako vysokorychlostní, nemohou na něm být prudké zatáčky, jako například teď právě mezi Slatinou a Šlapanicemi. Musíme je všechny narovnat, nebo alespoň poněkud zmírnit. Tím se železniční trať posune blíž k letišti.

Kdy se mohou Brňané na novou a pohodlnější cestu k letišti v Tuřanech těšit?
Moc brzy to nebude. Úsek mezi Brnem a Blažovicemi totiž bude v pořadí až třetí, tedy poslední etapou modernizace tratě do Přerova. Už teď je totiž dvoukolejný, vlaky na něm nemají problémy a zvýšení jeho přepravní kapacity není tak akutní. Za současných podmínek uvažujeme s jeho stavbou někdy mezi léty 2020 a 2022. Předcházet tomu bude modernizace silně zatíženého jednokolejného úseku z Blažovic do Nezamyslic a taktéž jednokolejného úseku z Nezamyslic do Přerova.

Víte už, na kolik peněz plánovaná letištní zastávka přijde?
Předpokládané náklady jsme předběžně vyčíslili na čtyřicet milionů korun.

Autor: Petr Jeřábek

23.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Hradním nádvořím se ozývá pípání detektoru kovů. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží prehistorický nástroj. Neobvyklý pohled se v sobotu naskytnul návštěvníkům Špilberku. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie tam totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení