Čtrnáct stejných starostů loňské komunální volby přežilo. Jedním z rekordmanů mezi vytrvalci je žebětínský lidovecký starosta Vít Beran, který se stará o chod tamního úřadu již sedmnáct let. „Má to své výhody. Na brněnském magistrátu znám takřka každé dveře, s mnohými úředníky mě pojí i přátelství. Když něco zařizuji, vím přesně kam jít," vysvětlil Beran, který stojí i včele sněmu brněnských starostů.

ČTĚTE NÍŽE: Už dvě radnice městských částí vyměnily za rok koalici a rozhovor se starostou Židenic René Novotným

Výhody dlouholetého vedení městské části vnímá i občanský demokrat Vladan Krásný ze Starého Lískovce. Po devíti letech na radnici stále pokračuje v projektech, které na začátku plánoval jako výhled do daleké budoucnosti. Jako nevýhodu svého působení ale vidí třeba ztrátu soukromí. „Starý Lískovec má hodně obyvatel na malé ploše. Proto než například dojdu do práce, zastaví mě na ulici pět lidí, aby se vyptali, co se konkrétně děje. I když nemohu jít v klidu na pivu, alespoň mám k místním blízko a neustále s nimi mluvím," postěžoval si starosta.

Mezi ty, kteří slaví na radnici první narozeniny, patří například starosta Králova Pole za hnutí ANO Karin Karasová. Zároveň završila svůj první rok v politice. Před loňskými komunálními volbami se živila jako podnikatelka s nemovitostmi. „Kandidatury ale nelituji a určitě bych do toho šla znovu," upozornila, že těžká práce jí není cizí.

Zkušenosti z úřadů

Úplným nováčkem na radnici naopak není křesťanský demokrat Antonín Crha, ačkoliv v pozici starosty nedávno dopočítal prvních 365 dní. Dříve totiž zastával pozici místostarosty. „Problémy, které řeším, jsou téměř stejné. Jen je to více zodpovědnosti. Dříve jsem například nepodepisoval různé smlouvy jménem obyvatel Bohunic," řekl.

Zkušenosti nabírali na úřadech i další politici. Mezi ně patří Pavel Blažík ze sociální demokracie, který před rokem stanul v čele černovické radnice. „Sedm let jsem pracoval na magistrátu, takže mám dostatečné zkušeností z veřejné správy. Nemusel jsem se tak moc zaučovat jako jiní úplní nováčci," vysvětlil. I přestože si jako jeho další kolegové stěžuje na nedostatek času, úřadu by se nevzdal. „Líbí se mi, že mohu věci ovlivnit a místním lidem pomoci," vypíchl výhody.

Podle Blažíkova stranického kolegy a žabovřeského starosty Pavla Tyralíka, který na radnici sedí už devátým rokem, trvá sžití s novou pozicí téměř dva roky. „Něž pochopí celou agendu, utečou dva roky a ani neví, jak to mohlo tak rychle utéct,"pousmál se Tyralík.

Nejdál k takové symbióze s úřadem má Martin Maleček z Brna-sever. Kvůli povolební problémům s legitimitou voleb a sesazení zvolené starostky je ve funkci teprve čtyři měsíce. „Jako občanský aktivista jsem byl na radnici každou chvíli, takže jsem úředníky a celé prostředí poznal ještě před volbami," doplnil starosta nejproblematičtější městské části.

Už dvě radnice městských částí vyměnily za rok koalici

Brno – Ve čtyřech z pěti největších brněnských částí se loni na podzim změnili starostové po říjnových komunálních volbách. Co se jim za rok v čele radnic povedlo a co pokazili, zhodnotil Brněnský deník Rovnost.

Z RECESE POLITIKY. Kandidátku do voleb sestavili původně recesisté na poslední chvíli, přesto hnutí Žít Brno v největší městské části Brno-střed vyhrálo. Podnikatel Martin Landa ve funkci nahradil občanského demokrata Libora Šťástku. Koalice spojená s hnutí ANO, lidovců a zelených je už rok pod drobnohledem vytlačené opozice. „Upozorňujeme na prázdnost Zelného trhu, neinvestování do bytů nebo zavření informačního centra. Koalice chybuje v administrativních záležitostech," shrnul bývalý starosta Šťástka.

Podle Landy jsou reakce opozice přehnané. „Zelný trh jsme otevřeli v červnu a chvíli potrvá než se tam lidé znovu naučí chodit. Snažíme se být na radnici transparentní a otevřít ji lidem. Ušetřili jsme například při změně firmy, která udržovala ulice v zimě," podotkl Landa.

DIVOKÝ SEVER. Ze čtyř samostatných městských čtvrtí se skládá Brno-sever. Možná proto patří mezi nejnestálejší. Od loňských voleb ve vedení usedli tři různí starostové. Naposledy v červnu Martin Maleček ze Sdružení občanů Lesné. O pravosti říjnových voleb rozhodl až Ústavní soud. Kvůli provizoriu toho městská část příliš nestihla. „Situace se už uklidnila a další pád nehrozí. Konečně můžeme začít pracovat na důležitých tématech," sdělil současný starosta Martin Maleček, ačkoliv loni volby vyhrál ve funkci je přes čtyři měsíce.

PÁD KVŮLI ZPRAVODAJI. Jako první v Brně do starostovského křesla usedla Karin Karasová z hnutí ANO. Přesto se královopolská koalice o čtyři měsíce později pohádala a to například i kvůli cenzuře v místním zpravodaji. „Sociální demokraty nahradili zelení a lidovci. Od té doby je spolupráce bez problému. Radnice je otevřenější vůči lidem a zveřejňujeme smlouvy. Dále jsme opravili školky a školy a zlepšujeme veřejná prostranství," shrnula Karasová.

BOJ PROTI DEVELOPERŮM. Ve čtvrté největší brněnské části Líšeň se místní se starostou spojili v boji proti developerovi. Ten v už hustě zastavěné Zikově ulici chtěl postavit několikapatrový bytový dům. „V současnosti čekáme na ocenění pozemku developera a pokračujeme ve snaze jej získat do vlastnictví města, aby se tam už nestavělo," upřesnil sociálnědemokra­tický starosta Břetislav Štefan.

STAROSTA NA DEMONSTRACI. Za sociální demokraty byl do vedení radnice poprvé zvolen Tomáš Kratochvíl. Ten na sebe upozornil při demonstraci proti Islámu. „Důležitější je, co jsme za ten rok v Bystrci dokázali. Postavili jsme například školku na Kamechách. Dlouhodobě bojujeme za to, abychom jako městská část měli více peněz na investice nebo pořádání kulturní akcí," upozornil Kratochvíl.

Starosta Židenic René Novotný: Mám silný smysl pro fair-play

Brno /ROZHOVOR/ – Od pěti let bruslí a je trojnásobný mistr světa v krasobruslení. Od loňského října sportovec René Novotný za hnutí ANO pracuje jako starosta v brněnské městské části Židenice. „Jako sportovec jsem byl zvyklý od malička tvrdě trénovat. Proto mi nedělalo problém začít se učit od začátku," prozrazuje Novotný, který je zároveň zastupitelem na brněnském magistrátu a předseda komise pro sport.

Má starostování něco společného s vrcholovým sportem?

Od malička mám touhu vyhrávat, ale prohra mě nepoloží jako ostatní. Vím, že chci pro Židenice udělat maximum. A pokud bych za tři roky z radnice odcházel, budu vědět, že jsem pro naši městskou část udělal to nejlepší.

Co ze sportu jste si do současné práce vzal?

Vždycky jsem byl proti podvodům. Ze sportovní kariéry mám v sobě zabudovaný silný smysl pro fair play. Proto vždy pracuji čestně.

Obával jste se zkušenějších kolegů v Židenicích, kteří jsou už politiky delší dobu?

Strach jsem určitě neměl. Loni jsem byl na radnici nováček a nebál jsem se zkušenější kolegy požádat o pomoc. Každý je odborníkem na jinou část a rád s nimi spolupracuji. Když dojde na rozhodování, nesu zodpovědnost já.

Je něco, co vás při nástupu do funkce překvapilo?

Přišel jsem ze soukromého sektoru. Musel jsem si zvykat na nové právní termíny a pojmy. Ve firmě by něco trvalo den, na radnici to kvůli předpisům trvá mnohem déle.

Cítil jste hendikep při začátku starostování?

Nepřišlo mi to tak. Jako každý nováček jsem se musel s novým prostředím popasovat. Nejdůležitější je dostatečně mluvit s lidmi a vysvětlit jim například, za co zodpovídá městská část a co už má na starosti někdo jiný.

Máme pocit, že už všemu rozumíte?

Je jedno, jestli je člověku dvacet nebo padesát. Neustále se učí. Profese starosty je pro mě nová a před rokem jsem s tím neměl žádné zkušenosti. Za ten rok jsem se plno věcí naučil. Přesto je ten rok krátká doba na to, abych se stal profesionálem.

Je něco, co vám na politice vadí?

Nelíbí se mi určitá arogance, kterou někteří politici nebo úředníci mají. Je důležité s lidmi mluvit a naslouchat jejich problémům.