VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romové viděli krematoria a v Masné ulici čekali na smrt

Brno /FOTOGALERIE/ – Na území protektorátu žilo na začátku druhé světové války šest a půl tisíce Romů. V sobotu uplynulo dvaasedmdesát let ode dne, kdy se ve stájích v brněnské Masné ulici shromážila téměř tisícovka z těch, kteří žili na Moravě. Nacisté je odtud deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi. Do Brna se jich vrátilo jen sedm.

9.3.2015
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

U příležitosti tohoto výročí uspořádali v pondělí pracovníci brněnského Muzea romské kultury pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války. „V roce 2000 vyrobil sochař Zdeněk Řehořík pamětní desku, u které jsme se v Masné scházeli," zavzpomínala ředitelka muzea Jana Horváthová. O tři roky později, po demolici stájí, převzalo desku Muzeum města Brna, které ji na akci zapůjčilo.

Transporty Romů do Osvětimi byly součástí nacistické ideologie o rasové čistotě. „Deportace se týkaly asi tří tisíc Romů," vyčíslil historik Ctibor Nečas.

První vlak vyjel z Brna sedmého března 1943. „Byl to největší transport. Ty další se připojovaly na vlaky z Prahy nebo Pardubic," popsal závěrečnou fázi konečného řešení cikánské otázky Nečas. Naposledy odjíželi Romové z Brna v lednu následujícího roku.

Romové žili v Osvětimi v cikánském rodinném táboře, který sousedil s krematorii. „Každý den viděli dým a čekali, kdy na ně přijde řada," vysvětlil historik Nečas. Kromě psychického útlaku zažívali Romové v táborech také hlad a žízeň. „Velkým problémem byly nemoci, hlavně břišní tyfus," dodal Nečas.

Většina deportovaných Romů válku nepřežila. „Do Brna se vrátilo jenom sedm lidí," řekl historik Vlastimil Schildberger. V celé Evropě zemřelo během genocidy přibližně půl milionu Romů.

Právě kvůli úbytku českých Romů sem po válce přišli romští obyvatelé Slovenska. Ani ti se ale za války nevyhnuli perzekucím. „Slovenské Romy sice nacisté nesváželi do táborů, ale museli žít v ohrazených osadách," popsala na pondělní akci Margita Lazochová, jejíž rodiče a prarodiče tyto podmínky zažili.

Situace Romů se příliš nezlepšila ani po konci války. „Vraceli se do rozbitých domovů, neměli práci, ve společnosti stále panovaly předsudky," nastínil historik Michal Schuster.

Ředitel Památníku Terezín Jan Munk na pietě vyjádřil Romům solidaritu za českou židovskou komunitu. „Přeji nám všem šťastnější zážitky," uzavřel Munk.

Pavel Fried z brněnské židovské obce zase připomněl shodné rysy v romské a židovské genocidě. „Bez ohledu na svůj původ umírali všichni ve stejné plynové komoře," zdůraznil Fried.

K toleranci chce Brňany povzbudit také nový projekt vedení města nazvaný Rok smíření. „Budeme rádi, když se do této akce zapojí různé organizace," povzbudil k účasti náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan. Akce má připomínat konec druhé světové války a s ním spojený odsun německého obyvatelstva. Radní chtějí zlepšit sociální vyloučenost některých lokalit.

MARTINA PAVELKOVÁ

Autor: Redakce

9.3.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lampionového průvodu při příležitosti výročí 17.listopadu se zúčastnily stovky lidí.
26

Studenti šli hlavou proti zdi, zaznělo na připomínce listopadových událostí

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.
1

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

OBRAZEM: Nevzhledný vnitroblok ožil. Zkrášlila ho malba Staré radnice i šaliny

Brno - Pohled na brněnskou Starou radnici ve Václavské ulici svádí k návštěvě. Odvážlivci ale narazí, a to přímo do zdi. Radnice je totiž namalovaná.

AKTUALIZOVÁNO

Husovický tunel uzavřela nehoda. Řidič při epileptickém záchvatu narazil do zdi

Brno /FOTO/ - Dopravní nehoda uzavřela v pátek v devět hodin ráno Husovický tunel v Brně. Uzavřená byla roura B, policisté museli odklánět dopravu přes Merhautovu ulici. Řidič auta se zranil.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Brno – Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Erasmus slaví kulatiny. Za studiem cestují tisíce studentů, počet zájemců roste

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Díky studijnímu pobytu programu Erasmus se právě teď učí v zahraničí téměř tisíc studentů brněnských vysokých škol. Do ciziny vyjíždějí už dvacátý rok. Poznávají přitom nové lidi, jejich kulturu i systém výuky na evropských univerzitách. Ještě více přijíždí zahraničních studentů do Brna. Učí se jich zde necelých dvanáct set.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT