Někteří z uprchlíků se tak i přes zajištěné ubytování dále zdržovali v prostorách před hlavním nádražím, ve středu večer už ale na místě nebyl nikdo. Řada se tvořila také před úřadem práce v brněnské Křenové ulici. „Mám informace, že se některé děti z této komunity pohybovaly kolem tramvajové točny na Staré osadě a žebraly,“ uvedl Deníku Rovnost ve středu židenický starosta Aleš Mrázek.

Nocleh mají romští běženci zajištěný právě v Židenicích, konkrétně v tamních bývalých kasárnách. „Dovedl bych si představit lepší místo, kam uprchlíky přesunout, ale byl jsem ubezpečen, že město hledá vhodnou alternativu k případnému dlouhodobějšímu pobytu. Byl jsem se tam podívat a zatím tam spí například v jedné místnosti, což z dlouhodobějšího hlediska není dostačující,“ podotkl Mrázek.

Aktuálně má starost o romské běžence v gesci Matěj Nový z křesťanského spolu pomoci, který v období koronaviru zajišťoval nocleh nemocným bezdomovcům. Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové nemá město možnosti, jak uprchlíkům nařídit, kam by se měli přesunout. „Lidé, kteří jsou na ulici, nemůžeme jakýmkoliv způsobem donutit, aby se přemístili někam jinam. Je to ryze na jejich rozhodnutí. Stejně tak ve chvíli, kdy jim poskytneme střechu nad hlavou, je nemůžeme nutit, aby tam zůstali," vysvětlila Vaňková v úterý.

Takto vypadala situace u hlavního nádraží:

Fotogalerie: Romští uprchlíci kempovali před brněnským nádražím

Kromě úředníků řeší aktuální situaci také neziskové organizace společně s desetičlennou poradní skupinou, která vznikla s cílem co nejlépe uprchlíky začlenit do společnosti. „Podle informací co mám, se z velké části jednalo o Romy, kteří prošli asistenčním centrem pomoci. Mají víza, ale odmítli ubytování. To nabízíme bez rozdílu všem. Pokud ho ale někdo odmítne, na další už nemá nárok a musí odejít,“ nastínila postup Deníku Rovnost krajská mluvčí Alena Knotková.

Situace nicméně zneklidnila řadu Brňanů. „Město problém zatím pouze přesunulo z centra do Židenic. Chodí po městě, zastavují lidi a žebrají .Ubytování mohlo posloužit válečným uprchlíkům, pokud by se vedení Brna rozhodlo poskytnout střechu nad hlavou potřebným,“ uvedla například jedna z komentujících na sociálních sítích.

Policejní mluvčí Pavel Šváb zároveň ve středu zmínil, že posílené hlídky zatím v okolí hlavního nádraží zůstávají. „Máme hlídky, které mohou vyrazit k případným problémům, situace je zatím klidná. Nemůžeme ale zajistit, aby lidé zůstávali pouze v kasárnách, pohybovat se mohou kdekoliv,“ komentoval aktuální situaci Šváb.

Část zmíněných lidí se však na základě zjištění redakce měla místo střechy nad hlavou zajímat o výplatu humanitárních dávek, přestože měla mít maďarské občanství. V tom případě jako občané jiného členského státu Evropské unie na ně ale nemají nárok. „Podle našich informací je to jasně daný počet lidí, kteří migrují po celé republice, mění jednotlivá města. Často vyjíždí i mimo Českou republiku a pak se zase vrací pro dávky,“ zmínila brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Nesouhlas s ubytováním romských běženců zazněl již například v Boskovicích nebo ve Vyškově. Zatímco Boskovičtí odmítli vznik provizorní noclehárny v nevyužívané hasičské budově, ve Vyškově se tamní obyvatelé ohradili proti přijímání uprchlíků na někdejší generálskou ubytovnu. Ta se nachází v blízkosti sídliště a školy. Vyškovský starosta Karel Jurka připustil dřívější problémy s hygienou asi třicítky ukrajinských Romů, problém se však podle jeho slov povedlo vyřešit.