Nové ubytování si chválí Ukrajinec Ivan Adam, který tu žije už tři měsíce. „Je to tu super. Máme vše, co potřebujeme, včetně vybavené kuchyně a koupelny. Rád bych ale do budoucna bydlel v nějakém bytě,“ svěřuje se na místě reportérce Deníku Rovnost uprchlík z ukrajinského Užhorodu.
Adam vypráví, že si váží podpory místních. „Pomohli mi sehnat práci. Dělám překladatele. Za prací do Česka jsem jezdil už dříve, když jsem ještě bydlel na Ukrajině, proto umím česky. Domů se už vrátit nechci. Přeji si zůstat v Brně,“ říká muž.
V sále se nachází čtrnáct provizorních pokojů. „Kóje pro uprchlíky postavili naši technici včetně sprch za čtrnáct dní. Kuchyň jsme vybavili myčkami a sporákem, k dispozici mají i pračku a dvorek, kam chodí kouřit a sušit prádlo. Z rakouské provincie jsme pro ně dostali nové matrace, peřiny, polštáře a ručníky,“ uvádí provinční delegát a převor Martin Richard Macek.
Se současnými obyvateli nejsou podle Macka žádné problémy. O jejich předchůdcích to však říct nemůže. „První skupinou, kterou jsme tu měli, bylo pět maďarských Romek s šestnácti dětmi. To byl šok a velká zkouška. Nehlídaly děti, dělaly nepořádek a ničily majetek. Museli jsme na ně dohlížet čtyřiadvacet hodin denně. Naštěstí se mezi sebou pohádaly a samy odešly. Tato nová romská rodina z Ukrajiny je čistotná, všichni pracují a jsou velmi pohostinní. Navíc jsme si s nimi nastavili pravidla, která musí dodržovat a funguje to,“ chválí zástupce řádu.
Uprchlíci v sále zůstanou do konce června. „Poté musíme sál vyklidit, protože nás čeká jeho rekonstrukce. Chceme předělat trafostanici a od prosince zde zase plánujeme koncerty. Zatím nevíme, kam Ukrajinci půjdou,“ krčí rameny převor.
O ubytování se stará Martin Ondrušek, který jinak běžně uvádí v sále hudební programy. „Za začátku jsme provoz zajišťovali čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu skrz dobrovolníky. Po dvou týdnech se nám uprchlíci osvědčili, takže sem docházím každý všední den a o víkendu tu zůstávají sami. Nejčastěji s nimi řeším, aby zhasínali světla a zavírali vstupní bránu na ulici,“ vyjmenovává.
Ve zbytku času se Ondrušek věnuje administrativním věcem. „Zajišťuji kontakt s krajem či neziskovou organizací IQ Roma servis, která koordinuje všechny uprchlé Romy na jižní Moravě,“ sděluje mladý muž.
Řád Milosrdných bratří se v Brně podle tamního převora stará celkem o padesát uprchlíků. „Kromě sálu, máme ve dvou našich bytech v brněnské Polní ulici tři rodiny s malými dětmi a dalších deset lidí máme v konventu. S těmi se potkáváme nejčastěji, protože užívají naši kuchyň, prádelnu a také nám dávají ochutnávat boršť,“ informuje Macek.
