Politici se mimo jiné zabývali i zapojením Brna-středu do výzvy ministerstva práce a sociálních věcí, díky které by mohl na zabydlování bezdomovců ve městě přispět stát. „Nesouhlasím s bodovým systémem. Lidé je dostanou třeba za užívání návykových látek či za vykázání z azylového domu. Byt pak přidělí nejvíce problematickým zájemcům,“ shrnul své výhrady k ministerskému programu zastupitel Brna-středu a náměstek primátorky pro oblast sociálních služeb Robert Kerndl.

Podobný názor má také jeho stranická kolegyně, primátorka za občanské demokraty a zastupitelka městské části Markéta Vaňková. „Musíme se na problém dívat z obou stran. I ostatní lidé v domech mají svá práva. A pro některé se po nastěhování sociálně slabých stalo ze života najednou peklo,“ řekla.

Naopak přidělit byty bezdomovcům chce bývalá místostarostka městské části za Zelené Jasna Flamiková. „S případnými problematickými klienty můžeme spolupráci ukončit. Lidé si stěžují na bezdomovce v ulicích. Je třeba se snažit, abychom je dostali do bytů,“ argumentovala.

Na zastupitelstvo politici pozvali vedoucího oddělení sociálního začleňování brněnského magistrátu Tomáše Jurčíka. Hovořil o projektech sociálního zabydlování, které v Brně již fungují.

Shrnul výsledky programu Housing first i Rapid Re-housing. „ U prvního projektu jsme zabydleli jednatřicet bezdomovců. Aktuálně k letošnímu květnu dluží necelých třiadvacet tisíc korun. Na domácnost to vychází asi 734 korun, což je pod průměrem. U druhého projektu mají rodiny s dětmi nedoplatek přes půl milionu. V přepočtu na domácnost to činí nadprůměrných asi jedenáct tisíc korun,“ vysvětlil.

Podle zastupitele ze Zelené Davida Oplatka by měli být Brňané na tyto projekty hrdí. „Jiná města návrhy přebírají, inspirovat se nechali i na ministerstvu,“ uvedl.

Zastupitelé Brna se budou otázkou sociálního bydlení zabývat znovu osmnáctého června. V květnu totiž za přítomnosti demonstrantů o tématu nerozhodli. V mezičase náměstek Kerndl zjišťoval názor starostů městských částí.