Slova o velkých projektech jsou jen nenaplněné ambice, kritizovali v úterý opoziční zastupitelé předložený rozpočet Brna na příští rok. Ruku pro něj nezvedli. Koalice ANO, Žít Brno, lidovců, zelených a TOP09 návrh prosadila většinou svých jednatřiceti hlasů v pětapadesáti­členném zastupitelstvu. Počítají s příjmy přes 10,3 miliardy, výdaje jsou naplánované na 11,8 miliardy ko­run.

Podle opozičního občanského demokrata Roberta Kerndla je návrh pro město nehospodárný. „Rozpočet obsahuje podporu mnoha projektů, s nimiž se ztotožňujeme. Nemůžeme ho ale podpořit, protože je rozhazovačný. Očekával bych větší ochranu zdrojů a ne rozhazování na běžných výdajích," zmínil.

Právě běžné, provozní, výdaje se letos navýšily nejvíce. O pětatřicet milionů korun si na nich přilepší například odbor kultury. „Přechází pod nás totiž Turistické a informační centrum, které má vyšší rozpočet. Také máme vyšší výdaje na individuálních dotacích pro významné akce, jako je například Jazzfest," vysvětlil důvod nárůstu náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.

PŘEHLEDNOU INFOGRAFIKU NAJDETE VE STŘEDEČNÍM BRNĚNSKÉM DENÍKU ROVNOST.

Primátor Petr Vokřál dříve uvedl, že rozpočet počítá i s velkými investicemi. „Hospodaření letošního roku bude přebytkové. Rozpočet tvoříme zodpovědně a konzervativně. Navýšili jsme rozpočet na opravy účelových komunikací. Sto šedesát milionů korun jde na opravy škol," prohlásil včera.

Peníze na opravy radnice městských částí, jež školy spravují, obvykle dostávaly až před letními prázdninami. Krátké lhůty na výběrová řízení pak dělaly problémy se stíháním oprav mimo školní rok.

I přes slova primátora jsou výdaje v rozpočtu pro příští rok o dvě stě milionů korun nižší, než je schválili zastupitelé loni pro letošní rok.

Ekonom z Masarykovy univerzity Filip Hrůza ovšem upozornil, že návrh rozpočtu nemá příliš vypovídající hodnotu. „Během roku se objeví dotační programy, o které bude mít město zájem. Z fondu rezerv na strategické projekty tak může podpořit další investice," popsal. Ve fondu má Brno teď odložených 650 milionů korun.

Podle Hrůzy je běžné i to, že město vydělá na daních mnohem více, než předpokládalo. „Vedení měst a obcí v návrhu raději situaci podhodnocuje," do­dal.

Například letos Brno vybere pravděpodobně o dvě stě milionů korun na daních více, než před rokem zastupitelé očekávali. Za každého obyvatele z trvalým pobytem v Brně do městské kasy přiteče asi sedmnáct tisíc korun od státu. „V Brně žije až šedesát tisíc lidí, kteří mají bydliště přihlášené jinde," připustil náměstek primátora Jaroslav Kacer.

Vyplývá to ze studie, jejíž kompletní závěry bude mít město až na konci týdne. Po přehlášení do Brna by lidé mohli do městského rozpočtu přivést další miliardu korun.

Sociální demokratka Naděžda Křemečková přesto kritizovala, že se růst příjmů nepromítá do investic města. „Současné vedení města tvrdí, že tvoří rezervy na strategické projekty. Přečerpává do fondu ale pouze nevyčerpané peníze z letošního roku," řekla.

Připomněla také pětimiliardový dluh města, z kterého má příští rok odkrojit dalších tři sta milionů korun. „Myslím si, že by v této dobré ekonomické situaci mělo město investovat, ne vše seškrtat kvůli snižování dluhu," doplnil Vokřál