Participativní rozpočet umožní obyvatelům podílet se víc na chodu města. Pokud pro své projekty získají dostatečnou podporu, mohou změnit podle svých představ místo, kde žijí. „V lednu spustíme k projektu webové stránky. Do příštího léta zahájíme přihlašování nápadů," vysvětlil brněnský radní pro otevřenost a participaci Tomáš Koláčný. Které myšlenky půjde uskutečnit, zhodnotí město na podzim a v roce 2018 už první projekty odstartují.

Na participativní rozpočet Brno vyhradilo dvacet milionů korun ze svého rozpočtu. S nabídkou na spoluúčast oslovilo jednotlivé městské části. Jenže ne moc úspěšně. „Připojíme se k projektu, ale nebudeme mu pomáhat penězi," oznámil například bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. Podle něho projekt přináší zvýšenou administrativu.

Ani radnice Brno-střed, která patří mezi zastánce participativního rozpočtu, na něj peníze nevyčlení. „Upustili jsme od toho kvůli nedostatku prostředků," řekl starosta Martin Landa. Participativní rozpočet podporuje, neboť podle něho umožní lidem zasahovat do oblastí, které znají a na nichž jim záleží.

Tomu oponoval tuřanský starosta Radomír Vondra. „Myšlenka je v jádru dobrá. Ale nelíbí se mi, že určitá skupina z jedné městské části rozhodne o tom, co se uskuteční v jiné," upozornil Vondra.

Jinou výhradu uvedl starosta Bohunic Antonín Crha. „Projekt posiluje přímou demokracii, ale my máme demokracii zastupitelskou. Dobrý starosta tak či onak s lidmi komunikuje, proto mi to přijde zbytečné," poznamenal Crha.

Participativní rozpočet alespoň zčásti využívá nejméně patnáct set obcí po celém světě. „Inspirovali jsme se Prahou 10, Ostravou nebo třeba New Yorkem," informoval Koláčný.

Participativní rozpočet je oblíbený například v sousedním Polsku, využívají jej také v Bratislavě. Myšlenka vznikla na konci osmdesátých let minulého století v brazilském městě Porto Alegre.