Archeologové v oblasti pracovali několik měsíců. „Ve větším úseku stavebních prací jsme zachytili sídliště kultury nálevkovitých pohárů, horákovské halštatské skupiny, doby římské a pohřebiště ze starší a mladší doby železné,“ vyjmenoval za Ústav archeologické památkové péče Brno archeolog Petr Kos. Stavbu na D1 nedávno zahájilo Ředitelství silnic a dálnic.

K významným nálezům v katastru brněnských Horních a Dolních Heršpic patří i mohutné komorové hrobky se vstupními schodišti s pohřby bojovníků, vybavené železným mečem, kopími a koňskými postroji. „Pohřebiště z doby halštatské představují dvě oddělené nekropole s menšími žárovými a většími komorovými hroby. Pohřební aktivity dokumentují souvislou epochu mezi sedmým a čtvrtým stoletím před Kristem,“ uvedl Kos.

K protějškům hrobů bojovníků patří hroby dívek a žen. „Ty na sobě měly honosné bronzové a zlaté kroje. Z nich vyniká pohřeb dospělé ženy vybavený železným vřetenem s jantarovou hlavicí a kompozitním pásem sestaveným z drobných bronzových kroužků uspořádaných do pravidelných geometrických vzorů,“ popsal archeolog.

Archeologové nalezli nespočet jantarových výrobků. „Nálezy prokazují tranzitní polohu lokality ležící na trase dálkové jantarové stezky vedoucí z Pobaltí Moravou do severozápadního Středomoří,“ uvedl Kos. Osídlení z této doby podle něj dokumentují zásobní jámy a další objekty, dokumentované vzácným nálezem bronzové obloukové spony s uzlíkovým lučíkem.

Jantar byl v tehdejší době vzácný minerál. Například staří Řekové spojovali jeho vznik se záhubou syna boha slunce Faethóna. Když se s otcovým ohnivým vozem zřítil z oblohy, měly se jeho sestry proměnit ve stromy a v žalu místo slz ronit pryskyřici. Z ní se pak stal jantar.

Silničáři nedávno začali s rozšířením dálnice D1 u Brna

Silničáři začali v úterý s rozšiřováním dálnice D1 u Brna mezi 194. a 196. kilometrem. Auta projedou dvěma pruhy v každém směru. | Video: Deník/Michal Hrabal

Existenci raného hospodářského dvorce naznačil výzkumníkům nález okrajové části pravoúhlého sídelního areálu ohrazeného plotem. „Ten nejspíše zanikl požárem v rozmezí desátého a devátého století před Kristem. Tedy zhruba v době, kdy se o slovo začíná postupně hlásit starší doba železná,“ zmínil Kos.

Podle nových zjištění zbudovali původní obyvatelé na střední terase Svratky pravoúhlý areál obklopený příkopy. „To bylo v době halštatské. Současně byla v blízkosti zaniklého dvorce a na vyšší terase založena dvě pohřebiště,“ doplnil Kos.

ALŽBĚTA KADLECOVÁ