Na nutnost co nejdřívějších oprav budovy, která je dílem zesnulého známého architekta Ivana Rullera, upozornil i otevřený dopis podepsaný několika odborníky na architekturu. „Je ohrožená samostatná konstrukční podstata budovy, objekt vlhne. Jeho stav se stále zhoršuje. Přitom je Rulerova smuteční síň jedinečným příkladem architektury druhé poloviny dvacátého století s celorepublikovým významem," vysvětlil iniciátor dopisu, brněnský architekt Martin Švec.

V polovině února žideničtí zastupitelé schválili přijetí více než sedmadvaceti milionů, tedy peněz potřebných na opravy, od města. Po potvrzení částky by se pak o uskutečnění oprav postarala právě městská část. „Zavázali jsme se, že pokud nám město dá peníze, budeme zodpovídat za uskutečnění oprav. Po nich chceme zachovat funkci smuteční síně, která bude sloužit k obřadům," popsal záměr židenický místostarosta Petr Kunc.

Náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl již po únorovém židenickém zastupitelstvu Brněnskému deníku Rovnost potvrdil, že město s vyčleněním peněz na opravu počítá. „Položka je v rozpočtu Brna dlouhodobě. Nedá se předpokládat, že by městská část čerpala částku v roce 2020, když jen zpracování projektové dokumentace bude trvat nějakou delší dobu. Pokud by tedy přidělení částky schválilo zastupitelstvo, hlavní část peněz by byla potřebná nejdříve v roce 2021," řekl tehdy. Bod o investici chtěl radě města předložit hned po získání oficiálního vyjádření vedení Židenic.

O přidělení částky tak měli brněnští radní a následně zastupitelé rozhodovat už v těchto týdnech. Nyní ale jednání oddálí koronavirová pandemie. Vedení města totiž musí řešit aktuální otázky související třeba se zajištěním vládou stanovených mimořádných opatření.

„Nyní s krizovým štábem řešíme třeba dodávání roušek, ochranu bezdomovců, ekonomické dopady a vše spojeno s pandemií. Zatím jsem navíc nezaregistroval oficiální informaci od vedení Židenic o schválení přijetí peněz. Platí, že až ji dostanu, co nejdříve plánovanou investici předložím k projednání radě města. Obávám se ale, že budeme muset počkat na stabilizaci současné situace," podotkl Kerndl.

Konečné slovo navíc budou mít brněnští zastupitelé, kteří se podle všeho sejdou nejdříve ve druhé polovině dubna. Termín zastupitelstva je také závislý na vývoji pandemie.

I podle židenického místostarosty Kunce by pandemie mohla oddálit práce. „Měl jsem třeba v dubnu plánovanou schůzku s autorem jedné z plastik, které síň zdobí. Nyní ale těžko říct, zda se schůzka uskuteční," zmínil.

Smuteční síň zatím dále chátrá. Objekt z roku 1983 je oplocený a nepřístupný. Naposledy se pozůstalí v budově rozloučili se zemřelými před skoro třinácti lety. „Budovu jsme museli uzavřít, protože pobývat v ní bylo již životu nebezpečné. Vlivem vlhkosti se rozpadá," vysvětlil dva roky po zavření objektu Brněnskému deníku Rovnost tehdejší ředitel správy hřbitovů města Brna Marek Šamšula. V objektu pak také řádili zloději kovů, umělecká díla z něj zase putovala do depozitáře.