Židenickou smuteční síň navrhl slavný brněnský architekt Ivan Ruller, objekt je nyní kvůli havarijnímu stavu nevyužívaný. Na opravy dlouhá léta chyběly peníze. „Nyní jsme získali od města dva miliony na vytvoření projektu rekonstrukce. Věřím, že v lednu nebo únoru příštího roku nám pak město dá pětadvacet milionů na opravu,“ uvedl Kunc. Příští rok podle něj bude patřit vytvoření projektu a získání povolení, první práce by mohly začít v roce 2022.

Podle architektů je objekt velmi cenný. „Rulerova smuteční síň je jedinečným příkladem architektury druhé poloviny dvacátého století s celorepublikovým významem,“ vysvětlil již dříve brněnský architekt Martin Švec, který před časem napsal vedení Brna otevřený dopis, ve kterém vyzýval právě k zahájení oprav chátrající budovy.

Po létech čekání se první kroky k záchraně síně z roku 1983, která se nyní doslova rozpadá před očima, udály již počátkem letošního roku. V polovině února žideničtí zastupitelé schválili přijetí více než sedmadvaceti milionů, tedy peněz potřebných na opravy, od města. Po potvrzení částky by se pak o uskutečnění oprav postarala právě městská část. „Zavázali jsme se, že pokud nám město dá peníze, budeme zodpovídat za uskutečnění oprav. Po nich chceme zachovat funkci smuteční síně, která bude sloužit k obřadům," popsal tehdy záměr židenický místostarosta Petr Kunc.

Náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl již po únorovém židenickém zastupitelstvu Brněnskému deníku Rovnost potvrdil, že město s vyčleněním peněz na opravu počítá. „Položka je v rozpočtu Brna dlouhodobě. Nedá se předpokládat, že by městská část čerpala částku v roce 2020, když jen zpracování projektové dokumentace bude trvat nějakou delší dobu. Pokud by tedy přidělení částky schválilo zastupitelstvo, hlavní část peněz by byla potřebná nejdříve v roce 2021," řekl tehdy.

Naposledy se pozůstalí v budově rozloučili se zemřelými před skoro třinácti lety. „Budovu jsme museli uzavřít, protože pobývat v ní bylo již životu nebezpečné. Vlivem vlhkosti se rozpadá," vysvětlil dva roky po zavření objektu Brněnskému deníku Rovnost tehdejší ředitel správy hřbitovů města Brna Marek Šamšula. V objektu pak také řádili zloději kovů, umělecká díla z něj zase putovala do depozitáře.