Zubov se ke své profesorské činnosti vrátí po osmi letech. Poté, co kriticky odsoudil ruskou anexi Krymu, přišel o práci a nemohl přednášet na žádné z ruských univerzit. I přes tato příkoří se snažil ve své domovské zemi zůstat, jak nejdéle to šlo. „Byl jsem přesvědčený o tom, že v zájmu ruské učené společnosti a politiky je nutné v zemi zůstat, ale po mobilizaci ruské společnosti a zesílení ruské propagandy bylo zcela zřejmé, že pokud v Rusku zůstanu, mám dvě možnosti - být ticho, nebo skončit ve vězení. A protože první možnost nepřipadala v úvahu, neboť mojí povinností je vysvětlovat a nikoli pouze přežívat, uvědomil jsem si, že jedinou možností je pro mě vězení a proto jsem se rozhodl pozvánku na Masarykovu univerzitu přijmout,” uvedl Zubov.

Mobilizaci vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin na konci září a podle Zubova byla výsledkem Putinova dlouhodobého neúspěchu. „Putin chtěl vyhrát válku bez jakéhokoli většího úsilí, ale nedařilo se mu to. Všichni v Rusku cítili, že válku nevyhrávají, ale že ji Rusko naopak postupně prohrává. A proto se míra despotismu zvýšila. Pokud by k tomu totiž nedošlo, čím dál více lidí by začalo říkat, že Putin prohrává válku,” okomentoval Zubov.

Poměry se v jeho zemi natolik změnily, že jeho přátelé z univerzit se začali bát vyjádřit svůj názor i v soukromých rozhovorech. „Začali mluvit jinak,” přiznal Zubov, kterému atmosféra v zemi začala připomínat atmosféru bývalého Sovětského svazu.

Ani jeho cesta za svobodou však nebyla jednoduchá. S rodinou do České republiky cestovali přes celou Evropu autem a to navíc přes Finsko. Otázka jeho návratu je potom stejně tak obtížná. Zubov se do své vlasti vrátit přeje. Neumí si to však předtavit dřív, než současný politický režim v Rusku zkolabuje. Příležitost by viděl nejdříve, pokud by válka s Ukrajinou skončila a Rusko s napadenou zemí a Evropou začalo vyjednávat.

Ostatně to je podle Zubova momentálně jediná naděje na zlepšení poměrů v současném Rusku. „Pokud Putin na Ukrajině zvítězí, pro ruskou demokracii to bude velmi špatné. Pokud ale prohraje nebo bude dále prohrávat, nikoli Putin, ale další představitelé kremelského vedení si, když už ne v blízké budoucnosi, tak ve střednědobém horizontu, začnou uvědomovat, že je potřeba začít hledat nějaké řešení k ukončení této války a začnou usilovat o konsolidaci,” myslí si Zubov.

Konečnou možnost změny režimu vidí ve změně ruského vedení po prohře války na Ukrajině. Že by ji mohlo zapříčinit ruské masové hnutí, je podle něj nepravděpodobné. Většina ruské společnosti podle něj není připravena proti režimu aktivně vystupovat a kvůli velmi silné propagandě většina možná proti němu ani nestojí. Nikdo to ale neví jistě. Sociologické průzkumy v Rusku nejsou příliš věrohodné. „Když se v Rusku někoho zeptáte, jestli věří nebo podporuje Putina, většina neodpoví pozitivně, nebo negativně, ale řekne že neví, nebo řekne spíše ano než ne,” popsal Zubov, podle kterého je to stejné, jako by nikdo třiačtyřicátém roce v ulicích Berlína upřímně neřekl, jestli věří v Hitlera.

Za pozváním Andreje Zubova do Brna stojí rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a bývalý rektor Masarykovy univerzity a současný ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Právě od něj dostal Zubov už v roce 2014 po ruské anexi Krymu nabídku na působení v Brně. Tenkrát Zubov ještě odmítl. Od té doby byl však mezi ním a univerzitou navázán úzký vztah, který vyústil v roce 2019 k příležitosti stoletého výročí založení Masarykovy univerzity udělením čestného doktorátu za mimořádné vědecké zásluhy, rozvoj lidského poznání a angažovanost ve společenském dění.

I to je důvod, proč si Zubov Českou republiku a konkrétně Masarykovu univerzitu sídlící v Brně vybral. Bareš tam ale vidí ještě jedno propojení. „Před sto lety náš první prezident Tomáš Gariggue Masaryk vyhlásil ruskou pomocnou akci, kdy Československo uprchlíkům z tehdejšího sovětského Ruska, tedy opět velmi brutálního režimu, nabídlo azyl. A to nejen kvůli tomu, aby se zachránily životy uprchlíků, ale současně, aby se pomohla zachránit a postupně zase pěstovat ruská kultura a věda. Beru to tedy jako symbolické předání štafety naší univerzitou, která nese jméno pana prezidenta,” uvedl.

Podle Bareše však univerzita nepomáhá jen Andreji Zubovovi a jeho rodině, ale i stovkám ukrajinských studentů a desítkám ukrajinských akademiků. „Řada uprchlíků z Ukrajiny navíc přišla se svými rodiči. Pomáháme jim s doučováním češtiny, ubytováním, udělováním stipendií. Považuji to za lidskou povinnost pomáhat těm, kteří to potřebují,” dodal.