Kliknutím zvětšíteJako účastník se svěřil organizátorům se svou představou o luxusní restauraci v Brně. „Na kempu mě tehdy přesvědčili, abych zkusil něco jiného. Nápad s řízky jsem nosil v hlavně už delší dobu a profesor Milan Zelený mi doporučil, abych vytvořil produkt a vyzkoušel ho na prvních zákaznících. Po pátém a šestém platícím zákazníkovi jsem to skutečně rozjel naplno,“ potvrzuje Oulehla.
Na své začátky si moc dobře pamatuje. „Od prvních objednávek jsme od A do Z vše dělali s mým kamarádem, bratrem a kolegou Zdeňkem Kuricou z restaurace Čebínka. Dodnes jsme obchodní partneři,“ popisuje.
Do jeho sortimentu patří mimo jiné i kuřecí nebo hovězí řízky, kterými dnes zásobuje pestrou škálu akcí. V rukávu má desítky receptů. Minimální objednávka je na patnáct až dvacet kusů, zatímco v průměru na jednu zajišťuje dodání sta až sto dvaceti řízků. Loni do oblastí postižených tornádem na jihu Moravy doručil dokonce dva tisíce řízků. „Dodáváme také vegetariánské řízky, ty ale směřují ke stálým zákazníkům kvůli úzké klientele,“ doplňuje.
Je otevřený ke zpětné vazbě. „Zákazníci dostávají dotazníky o tom, jak jim chutnalo. Osobně jsem se o tom nedávno bavil s jedním, který patřil k prvním pěti odvážlivcům, kteří ode mě řízky koupily poprvé. Od té doby je čtyři roky se mnou, ať už to jsou narozeniny, vánoční oslavy a podobně,“ prozrazuje Oulehla.
V kamenném obchodě si zájemci Honzovy řízky nekoupí, k jeho otevření přitom nebyl daleko. „Letos jsem měl na stole před podpisem smlouvu o prodejně na Jakubském náměstí v Brně. Na poslední chvíli jsem z toho vycouval, o čtrnáct dní později začala válka na Ukrajině,“ vzpomíná.
Nová konkurence
Své rozhodnutí kvůli tomu považuje za šťastné. „Extrémně narostly vstupní náklady. Navíc v lokalitě přibylo další bistro a prodejna kebabů, výrazně tak narostla nová konkurence. To nic nemění na tom, že prodej v kamenném obchodě je do budoucna mým cílem. Nyní na to asi ještě nejsem připravený,“ uvažuje Oulehla.
Ve svých vizích myslí na síť prodejen v Praze, Brně, Ostravě nebo Bratislavě. „Pamatuji si, když jsem se asi v patnácti letech přesunul do Brna a všude kolem sebe jsem viděl pobočky KFC, McDonalda podobně. Češi jsou přitom národem řízkařů, a přesně něco takového mi chybělo,“ říká.
Má vystudovanou hotelovou školu, navzdory současnému úspěchu ji ale absolvoval s obtížemi. Týkalo se to také praxí. „Na střední škole jsem přišel o své rodinné zázemí, když jsem byl odejit do azylového domu. Dodnes jsem v kontaktu s některými hoteliéry, kteří mě tenkrát na praxi měli. Potřebovali zkrátka někoho jiného a domluvili jsme se, že to tak bude lepší. Udržujeme spolu ale přátelské i obchodní vztahy,“ vzpomíná.
Možná právě tam se podle něj zrodila zatvrzelost k tomu, aby v oboru skutečně něco dokázal. „Chtěl jsem to zkusit jinak, aby mě to zároveň bavilo. Svému zkoušejícímu jsem později přinesl svůj řízek k ochutnávce. Nakonec měl radost,“ směje se Oulehla.
Snaží se, aby své podnikání skloubil se studiem na NEWTON University v Brně. Právě se svým podnikáním tady spojuje třeba i své seminární práce. Cení si přátelského přístupu a spolupráce s odborníky.
Konec července však Jan Oulehla tráví v Nemojanech. Účastníkům Letního podnikatelského kempu tady zprostředkoval své zkušenosti. Mladistvým v podobné životní situaci tak na svém příkladu dokazuje, čeho mohou dosáhnout se zajímavou vizí a pevnou vůlí.
12
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
