Městu na stavbu ovšem chybí peníze, proto chce oslovit soukromé investory. „Spodní nástupní stanice může vzniknout za červenou cihlovou tělocvičnou Masarykovy univerzity," sdělil brněnský primátor Roman Onderka. Město dříve uvažovalo i o nástupní stanici za sídlem ombudsmana v Údolní ulici.

Kvůli prázdné pokladně chce magistrát oslovit soukromé firmy, které by lanovku postavily a provozovaly. „Uděláme to ještě letos. Zájemci musí vypracovat především studii proveditelnosti a vše konzultovat s památkáři. Jde o to, aby stavba nepoškodila obnovené části parku kolem Špilberku," upozornil náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Stavba s nástupem za tělocvičnou podle něj neodporuje současnému územnímu plánu města.

Brňanům se projekt líbí. „Jsem ale rád, že lanovku nebude stavět město. Bylo by to plýtvání penězi, kterých není zrovna moc. Pokud se najde firma, která o to projeví zájem, zvýší se atraktivita Brna," myslí si například Jaroslav Slanina, který žije v centru města.

Špatná návratnost

Podle Tomia Okamury z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur bude problém investora najít. „Lanovka obecně turisty přitáhne. Ale v Brně to bohužel nestačí. Město musí kompletně změnit svůj přístup k turistickému ruchu. Já osobně bych si dobře rozmyslel, jestli se do projektu pustit. Pokud totiž Brno nenaláká turisty i jinak, těžko se peníze vložené do stavby lanovky vrátí," tvrdí Okamura.

Podle náměstka Macka však lanovka nemá sloužit pouze turistům. „Zpřístupní hrad i těm Brňanům, kteří jsou líní k němu dojít pěšky. Nebo těm, kteří třeba hůř chodí. Mnoho z nich ani neví, jak park po nedávných úpravách vypadá," podotkl náměstek.

Cena lanovky bez všech stavebních prací se pohybuje v řádech desítek milionů korun. „Každá podobná stavba je jedinečná, proto její příprava trvá poměrně dlouho. S výrobou potřebných zařízení asi půl druhého roku," sdělila jednatelka brněnské pobočky společnosti Dopplemayr Lea Klimešová.

Právě tato společnost před třemi lanovku navrhovala pro občanské sdružení Více pro Brno, které projekt prosazovalo. „Stále si myslíme, že je to dobrý nápad a přínos pro město. Ale soukromníci ji nepostaví. Magistrát by na to měl přispět," řekl předseda sdružení a bývalý brněnský primátor Richard Svoboda.

Kolik cestující za jedno svezení zaplatí, záleží na provozovateli lanovky. Podobná funguje například v Praze nebo Karlových Varech. Obě provozují tamní dopravní podniky. Za cestu na pražskou petřínskou rozhlednu cestující zaplatí stejně jako za běžný lístek na hromadnou dopravu.