Generálním ředitelem Veletrhů Brno jste se stal loni v prosinci. Sžil jste se už se svou novou rolí?
Začátek byl poměrně euforický, mnoho kolegů a partnerů bylo potěšeno mým úspěchem. Pak se v závěru prosince opět změnil svět a veletrhy se začaly rušit, přesouvat. V lednu jsem se už musel potýkat s lavinou zrušených a termínově posunutých veletrhů. Naprostá nestabilita a obavy z omikronu způsobily zásadní výpadky v našem veletržním kalendáři.

Je pro vás výzvou stát se generálním ředitelem v období, kdy nevíte, co se stane za měsíc?

Kdo z nás dneska ví, co bude. Ano, je to výzva. Změny na vrcholových pozicích většinou nebývají v klidných dobách a i můj předchůdce se ujal vedení firmy v roce 2009 v době finanční krize. Také měl start z hlubin, kam se veletržní průmysl propadl. Nyní veletrhy řeší možná ještě zásadnější hrozby než v roce tehdy. Až vývoj ukáže, zda se nimi dokáží vyrovnat.

Zetor momentálně pozastavil veškerou dosavadní spolupráci s Ruskem. Ilustrační foto.
Situace na Ukrajině: brněnský Zetor pozastavil spolupráci s Ruskem

Jaké novinky byste chtěl do areálu výstaviště přinést?

Můj předchůdce bojoval za veletrhy jako takové a i já efektu veletrhů věřím. Je však třeba zohlednit covidové důsledky a vnímat i příležitosti, které zrychlený nástup digitalizace v oboru přináší. Veletrhy se zcela zastavily, jako třeba Techagro, nebo rozsahem zmenšily, jako například Mezinárodní strojírenský veletrh 2021. Z části z obavy a epidemiologických důvodů, ale i kvůli absenci exponátů. Vystavovatelé, kteří nemají co vystavovat, na veletrh nepůjdou. To je pochopitelné. Areál je připravený na představení velkých reálných exponátů, a pokud jej nevytěžíme v celém rozsahu, bude vhodné jej využít k jinému účelu. Vlastně mi nic jiného v této situaci nezbývá, než se těmito důsledky zabývat a hledat cesty. Pokud by areál zůstal v nezměněném rozsahu a s polovičními veletrhy, není to dlouhodobě udržitelný model.

Plánujete tedy nějaké novinky?

Hlavním cílem je obnovit a stabilizovat stávající projekty našeho veletržního kalendáře, jako jsou Techagro, Mezinárodní strojírenský veletrh, Salima. A doplnit kalendář o nová témata, která neustále vznikají lidskou činností. Na začátku jsou to spíše investice a pokusy, finanční efekt z těch témat, která uspějí, se dostavuje až po letech.

Jak vidíte využití areálu výstaviště?

Rád bych dále pro veletrhy využíval především moderní západní část, kde se nacházejí pavilony, P, V, F, G1, G2 a Z. To je část areálu, která odpovídá nejvíce současným požadavkům ve výstavnictví, a rád bych právě tuhle část areálu opět zcela zaplnil veletrhy. Východní historická část se nabízí pro jiné využití. Už jsme třeba čtyři roky nepoužili pavilon B pro Techagro. Kéž bychom jej využili pro letošní ročník strojírenského veletrhu. Kdyby hala měla být dlouhodobě nevyužitá, určitě se jeví vhodné hledat nové možnosti dlouhodobého uplatnění. Máme kupříkladu poptávky na pronájmy některých hal typu pavilonu C od agentur, jež organizují dlouhodobé putovní výstavy. Aktuálně se v pavilonu C připravuje výstava Tutanchamon. To by vedlo k celoročnímu otevření přední části lidem, veletrhy v menším aktuálně předpokládaném rozsahu by se konaly v nejnovějších halách na západní části. Posunuli bychom ploty, areál pro pořádání veletrhů by se zkompaktnil, a to i nákladově.

Historické tramvaje 4MT 134 (plecháč) a vůz č. 107 (dřevák) jezdily celou sobotu okružní jízdy centrem Brna. Cestující mohli dobrovolně přispět na pomoc zemi těžce zkoušené válkou a na pomoc válečným uprchlíkům.
Jezdíme pro Ukrajinu: podívejte se na historické tramvaje v centru Brna

Navíc příprava veletrhů jako například již zmíněný Techagro je v současné době plné nejistoty výrazně složitější.

Ano. Podmínky se mění a vystavovatelé chtějí garanci stability i výsledku. V přípravě jsou to řády měsíců, někdy i roku. Potřebujeme říci vystavovatelům v určité fázi, že veletrh bude, připravujte se na něj. Bohužel třeba u Salimy bylo potřeba toto rozhodnutí učinit v polovině prosince 2021, kdy ve zprávách dominoval omikron s plánovaným vrcholem epidemie v polovině letošního února. Tedy v době, kdy se měl veletrh Salima a EmbaxPrint konat. Největší rána, kterou veletržnictví dostalo od covidu, je nestabilita podmínek, nejistota v plánování.

Teď už věříte, že by se veletržnictví mohlo znovu rozjet?

Nyní je to o druhotných problémech, o porušení logistiky světa. Válku na Ukrajině pominu, protože ta způsobuje nejistotu ještě daleko většího rozsahu než covid. Základní princip veletrhů stojí na setkání zájemců z daného oboru a prezentaci novinek. Už jsme to zažili na konci minulého roku na veletrhu Caravaning. Byly vystaveny již prodané karavany, které si vystavovatelé půjčovali zpět od svých zákazníků, aby měli vůbec co vystavit. A nabízeli karavany a obytné vozy s neznámým termínem dodání i neznámou cenou. To je něco, na co jsme nebyli v poslední dekádě zvyklí.

Ustálila se nyní situace firmy a nemusíte třeba už propouštět zaměstnance, nevykazujete takové ztráty?

Bohužel situace se zhoršuje. V roce 2020 byl prvotní velký náraz, ale měli jsme rezervy z prodeje nemovitosti určené pro stavbu nové haly D. Ty nám pomohly překlenout první rok s covidem. V druhém už byly funkční podpůrné programy. Na podzim 2021 byl viditelný optimismus u vystavovatelů i návštěvníků. Idet a Mezinárodní strojírenský veletrh byly velmi nadějné. A to i přesto, že byl Mezinárodní strojírenský veletrh na zhruba pětašedesáti procentech při porovnání s rokem 2019. Účastníci ale byli spokojeni. Kvalita převážila nad kvantitou. Rok 2022 začal přesunem Salimy na 2023. Potvrdila se obava o neúčasti členů dvou klíčových oborových sdružení na veletrhu Techagro. Tím jsme přišli o jeden z pilířů plánovaného příjmu firmy na rok 2022. Druhým pilířem je Mezinárodní strojírenský veletrh.

Jak se to projevuje hospodářsky?

Chybí nám řádově menší polovina tržeb plánovaných na 2022. V dobrých dobách jsme se pohybovali obratově nad miliardou korun, nyní se pohybujeme nad půl miliardou z obratu za veletržní činnost. V kombinaci s navýšením minimální mzdy i dramatickým nárůstem cen energií je to dlouhodobě neudržitelný model. Proto jsem předložil představenstvu a následně na radě města Brna návrh na restrukturalizaci firmy. Tímto krokem budeme mít alespoň šanci na přežití. Jistotu nemáme a nemá ji v dnešním, nejenom veletržním, světě nikdo. Ani největší německé veletržní správy, které také bojují o svou existenci. Restrukturalizace se týká zaměstnanců i areálu.

Budou to třeba desítky zaměstnanců?

Ano.

Brněnská firma Notino letos zprovozní novou halu pro centrální příjem zboží mezi Rajhradem a Syrovicemi na Brněnsku.
Notino otevře novou halu na Brněnsku: pracovat tam bude dvě stě zaměstnanců

Váš předchůdce ještě předtím, než se objevil koronavirus, plánoval i stavbu nového pavilonu, ale něco podobného je asi nyní nemožné, že?

Ještě nějaké peníze máme, ale uvažovat o stavbě haly v současné situaci není možné. V zadní části areálu začne stavba multifunkční arény, díky čemuž vzniknou i nové vstupní brány a nové zázemí pro speditéry. Multifunkční hala je jednoznačně největším rozvojovým projektem v areálu veletrhů pro následující období. Ve zbývající části se aktuálně zaměřujeme spíše na opravy a udržení stavu.

Zmiňoval jste otevření části areálu, jak by to mohlo v budoucnu fungovat?

Hrubou představu mám. Budeme se snažit konzultovat možnosti s Kanceláří architekta města Brna, areál výstaviště má svoji vlastní architektku. Vytipovali jsme zóny pro otevření a koncept náměstí, jak jej využít. Není to z týdne na týden, úprava potrvá řadu let.

Mohly by tam být tedy dlouhodobé výstavy?

Samozřejmě. Máme aktuálně už dva potenciální zájemce o historické pavilony Brno a Morava. Jsou původní z roku 1928. V případě, že by nebyl dlouhodobě veletržně využit pavilon A, lze uvažovat i o jeho využití ke galerijním účelům. K dlouhodobému pronájmu se nabízí i pavilon H v severní části areálu.

Uvažujete i o tom, že by se mohly do budoucna konat v areálu také komentované prohlídky právě historických pavilonů?

Ta možnost je už i nyní. Provádíme zde skupiny studentů škol i zahraničních architektů. Spíše mi jde o naplnění přední části životem, jako je v bývalém pavilonu D nyní ve Vida centrum. Cílem je dát historické části areálu celoroční náboj a atraktivitu. Třeba aby se stala z přední části výstaviště jedna z voleb pro rodiny s dětmi na program nedělního odpoledne.

Co by tam mohlo vzniknout?

Dovedu si představit putovní výstavy, zábavné parky, kolekce sbírek cestovatelů i zážitková muzea pro děti s rodiči.

Veletrhy byste chtěli zachovat ideálně v tom rozsahu, jako byly před covidem?

Za návrat původního rozsahu bych byl rád, ale nepředpokládám jej. Zásahy do stability prostředí, které ovlivňuje pořádání veletrhů, jsou závažné a je jich mnoho současně. Počínaje zdražením vstupů i porušením celosvětových logistických řetězců. Narostla i cena výstavní plochy našich veletrhů i hostujících akcí. Promítají se do ní nárůsty cen energii, materiálů i lidské práce. Nárůsty cen na vstupu jsou v některých komoditách v řádu desítek procent.

Generální ředitel Veletrhů Brno Tomáš Moravec.Generální ředitel Veletrhů Brno Tomáš Moravec.Zdroj: Tino KratochvílKdo je Tomáš Moravec

Je mu sedmačtyřicet let, žije v Bílovicích nad Svitavou. Má manželku a pět dětí, psa i kočky.

Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, je absolventem tamní podnikatelské fakulty.

Ve společnosti Veletrhy Brno působí na různých pozicích už dvaadvacet let, od prosince 2021 je generálním ředitelem.

Ve volném čase se věnuje dýmkařství, sportu, běhání nebo hraní na kytaru.