Dnešního obřadu se zúčastnili zástupci nadace a Musea Kampa a přihlíželo několik místních. Lidé, kteří se s Medou Mládkovou chtěli rozloučit, přišli do kostela Panny Marie Vítězné v Praze už minulý týden ve čtvrtek. Od hřbitovní kapličky odešel za doprovodu klarinetisty malý smuteční průvod s rakví k rodinné hrobce, kde se zúčastnění společně s farářem pomodlili a posléze byla rakev spuštěna do hrobu. Pospíšil v krátké řeči zdůraznil životní dílo manželů a jejich podporu českého umění v americkém exilu. „Drželi se hesla, že když přežije kultura, přežije i národ," řekl Pospíšil. Zmínil také, že oba svou vlast milovali a Janu Viktorovi už se do ní nepodařilo vrátit.

Grafik brněnského dopravního podniku je třeba autorem hry Brno šalinou. Nyní učí ukrajinské pracovníky češtinu.
Montpáku ve slovníku nenajdou, směje se učitel ukrajinských pracovníků v Brně

Vysvětlil také, proč si Mládková přála spočinout v hrobce manžela. Její matka a bratr zemřeli v Americe a jsou pohřbeni tam a s otcem, který zemřel v komunistickém Československu, neměla dobrý vztah, a tak neměla v Česku jiné místo, kde by mohla být pochována. „Naplnili jsme vůli Medy Mládkové, aby byla pohřbena v Rosicích, i vůli jejího manžela, který chtěl být pohřbený ve vlasti," řekl Pospíšil.

Velká část sbírky, kterou Mládková za svůj dlouhý život shromáždila, je vystavená v Praze v Sovových mlýnech. Je ale tak rozsáhlá, že ji nelze vystavit kompletní. Proto je již několik let část sbírky vystavena na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku vedle Slovanské epopeje. „Při rekonstrukci zámku byla expozice nepřístupná, ale s panem starostou řešíme její znovuotevření. Část expozice by měla být přístupná už v červenci," řekl Pospíšil.

Expozice v Rosicích

Se starostkou Rosic Andreou Trojanovou v úterý Pospíšil hovořil o tom, že by mohla být nějaká expozice přímo v Rosicích, například na zámku, aby připomínala slavnou manželskou dvojici spjatou s městem. „Rádi zapůjčíme předměty, které se týkají života manželů Mládkových. Může zde vzniknout uměleckoprůmyslová výstava, která bude ukazovat její oblečení, šperky, nábytek či popisovat příběh jejich washingtonského domu, což byla slavná adresa, kam chodili emigranti, umělci, američtí politici. Scházela se tam zajímavá společnost," řekl Pospíšil.

Kostel svatého Jakuba v centru Brna.
Brno láká turisty: na šplh s nahatým mužíčkem i podzemí s ohnivým koněm a drakem

Mládková byla známá jako propagátorka tvorby malíře Františka Kupky i jako žena, která přes někdejší železnou oponu pomáhala českým umělcům druhé poloviny 20. století. Od roku 1948 žila v emigraci, nejdříve ve Švýcarsku, později ve Francii a nakonec ve Spojených státech, kde pomáhala krajanům. V letech 1955 až 1960 studovala dějiny umění v Paříži. Tam se seznámila s malířem českého původu Kupkou, jehož díla začala sbírat. Pro prezentaci své kolekce umění po roce 1989 vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů v Praze a založila nadaci. Objekt budoucího muzea získala Praha od státu v roce 1997 a Mládková si Sovovy mlýny pronajala od města na 99 let.