Tramvaj, na které místo čísla linky a směru jízdy svítí na světelném panelu pětasedmdesátka a nápis "Šalina Karel neuhne z cesty", přijíždí před chrám svatého Tomáše už před oficiálním startem své poutě. Když má ve dvě hodiny odpoledne vyjet, postává před ní zhruba třicítka lidí. Jenže kníže nikde. „Karel Schwarzenberg sedí ještě v restauraci. Tramvaj není připravená," omlouvá jej mluvčí Martin Pražák. Členové volebního týmu mezi tím tramvaj polepují plakáty i nápisy Volím Karla.
Některým lidem ovšem zdržení vadí. „Je tu strašná zima. Jak mám pak věřit volebním slibům, když nedodrží ani slíbený příchod na vlastní kampaň?" ptá se Petra Štěpánová. Zároveň jedním dechem dodává, že jí stejně potomek známého šlechtického rodu připadá jako nejlepší kandidát na prezidenta.
close
zoom_in
Ať žije kníže
Před čtvrt na tři začíná ve snížené části tramvaje hrát lidová kapela a od České ulice se blíží Schwarzenberg s doprovodem. „Ať žije kníže," snaží se lidi marně strhnout jeden ze členů volebního týmu. Přesto ministra vítají vřele a on se s prvními zdraví.
V té chvíli k němu spěchá starší žena a předává mu malou hračku – sovu. „To jsem ráda, že vás zase po týdnu vidím. Tady máte, je pomalovaná čtyřlístky, tak snad vám přinese štěstí," říká. Když politik hračku přijímá a schovává do kapsy, nutí mu ještě dopis. „Je to jen do vlastních rukou. Ale myslím, že vás potěší," zdůrazňuje fanynka. I dopis prezidentský kandidát přijímá. „Děkuji. Určitě nepřijde do nevlastních rukou," ujišťuje.
Politik projíždí v tramvaji centrem města, a s každým, kdo jej osloví, utrousí pár slov. Na několika místech se posadí a nechá na sedadle vedle sebe vystřídat své příznivce. Mluví s nimi o politice i třeba o počasí. Ale jeho nejčastější slova jsou děkuji, děkuji moc. Každý mu totiž přeje k narozeninám. Zájemcům se podepisuje. Nezapomíná ale ani na prezidentskou kampaň. „Přemlouvejte sousedy, přemlouvejte příbuzné," nabádá ženu, která se mu před okamžikem vyznala ze svého obdivu.
Když k němu přisedá malá dívka a nechává si podepsat plakát, kde je Schwarzenberg s Frankem Zappou, dává najevo svůj obdiv k tomuto už mrtvému hudebníkovi. „Víš, kdo to je? Ne? To byl nejlepší hudebník, když jsem byl mladý. To byl opravdu významný člověk," říká.
close
zoom_in
Přestávka na bramborák
Po cestě je kníže atrakcí i pro lidi, kteří nejsou v tramvaji. Fotí si jej a mávají mu, on jim kyne. V Masarykově ulici kvůli pár slovům s ním přistupuje i starší žena. Překvapí ji ale, že šalina zavírá dveře a odjíždí. „Odjela jsem kamarádce," omlouvá se a už na náměstí Svobody vystupuje.
Přestávku tam dělá i ministr. Míří ke stánku s občerstvením a objednává bramborák. A také poznává výhodu toho, být slavný. „To máte jako pozornost od nás," nechce peníze obsluhující.
Tramvaj projíždí Brnem až do večera. Pak se kníže přesouvá do hudebního klubu Fléda. Pro oslavu jej vybral proto, že do Brna mají stejně daleko jak jeho čeští, tak slovenští přátelé. Ale také proto, že má rád Brno. „Vracím se sem po krátké době. Je to živé město. A mimo to, nejhezčí holky jsou vždy z Brna. Nevím proč, ale je to tak," posílá kompliment ministr.
