Neuznává gastronomické soutěže, říká, že chce vařit tak, aby se lidé najedli a byli spokojeni. „Jsem rád, když na mě lidé vzpomínají s tím, že jim chutnalo,“ tvrdí šéfkuchař restaurace U královny Elišky.

 

Jak vznikalo menu pro prezidenty?

Vymysleli jsme čtyři druhy menu. Pak přijela paní Klausová, vše vmalých porcích ochutnala a jedno znich vybrala.

Čeho jste se při sestavování jídel drželi?

Chtěli jsme podávat tradiční česká jídla a speciality naší restaurace.

Dal byste přednost něčemu jinému, než vybrala paní Klausová?

Myslím, že vybrala velice dobře. Tradiční kačenu nebo svíčkovou měli prezidenti ve svých hotelích. Já bych si menu se sýrovým dortem jako předkrmem, svíčkovými řezy ve švestkové omáčce a meruňkovými knedlíky vybral také.

Nesouhlasíte tedy stvrzením kuchaře zrestaurace U Kastelána, že prezidentská večeře měla mít šest chodů?

Ne, proč? Proč bychom měli prezidentům vČechách podávat mořské plody nebo játra na francouzský způsob? Copak máme u nás nějaké moře?

Zjakého důvodu se menu tajilo?

Aby byli prezidenti překvapeni. Byl to nápad první dámy, paní Klausové.

Vrátily se vám čisté talíře. Chutnalo prezidentům?

Tak to netuším. Večer jsem nic sledovat nestačil. Byl to frmol. Dvaašedesát lidí dostávalo menu a dalších pět set lidí zochranky jedlo na rautu vjiné části restaurace. Ale vše bylo určitě vpořádku.

Kontroloval někdo jídlo, než šlo na stůl před hlavy států?

Vzorky zkaždého jídla odebíral před podáváním večeře hlavní hygienik zHradu. Zároveň jídlo i ochutnával. Udělaly se rozbory, aby vjídle třeba nebyla salmonelóza. Stát se může cokoliv. Ale vše jsem kontroloval i ochutnával já sám, takže kdyby vtom byl třeba jed, tak se mi teď taky hodně zle.

Podívala se ochranka do kuchyně?

Hlavně okolo nás chodila na jídlo pro sebe. Ale vkuchyni byli také. Jen nakoukli, na tak malém prostoru by se stejně nikdo, o kom bychom nevěděli, neschoval.

Jak vypadá tým, kteří uvaří a obslouží prezidenty?

Bylo nás devět kuchařů a dvacet číšníků. Každý měl svůj úkol. Jeden kuchař sázel na určené místo na talíře brambory, druhý maso, já jsem naléval omáčku, čtvrtý přidal mandle, pátý dozdobil a šestý zkontroloval, popřípadě otřel talíře. Každý číšník měl na starosti dva talíře a vytvořili frontu. Během deseti minut muselo mít teplé jídlo před sebou dvaašedesát lidí.

Musí být na nalévání omáčky zvláštní grif, aby nebyl špinavý celý talíř?

U švestkové omáčky není problém. Jsou vní švestky a ty samy o sobě vypadají pěkně.

Jak velké porce jste připravili?

Střední. Žádné malinké naaranžované maso sbramborem uprostřed talíře, ale ani žádnou kalorickou bombu. Myslím, že to úplně stačilo. Paní Klausová si na závěr dala jako moučník už jen jeden meruňkový knedlík. Pan prezident Klaus prý snědl všechno.

Jak se vaří dobrá švestková omáčka?

Základem jsou ověřené suroviny a nemusí být ani drahé. Dá se vařit voda, do toho citrónová a pomerančová šťáva, nastrouhá kůra zobou citrusů, přidá rybízová marmeláda a švestková povidla. Sůl a bílý pepř, portské a červené víno, švestky naložené den dopředu vrumu, zahustit jíškou a ochutnáte. Vše musí být tak akorát.

Může kuchař, který ochutnává co vaří, u takové velké akce i zhubnout?

To jo. Nervy pracují. Ale když mám představu, jak má jídlo vypadat, tak jsem si víc jistější. Opravdu ale šlo o to, aby klaplo vše při výdeji. Taková akce u nás ještě nebyla.

Vtýmu jste prý měl i manželku?

No ano. Jen ta mi říkala, že moc zbytků se nevracelo. Sem tam nějaký brambor.

Jste kuchař vbílém srondonem na hlavě?

Jistě, přesně tak vyšperkovaně má kuchař po celý den při vaření vypadat.

Máte rád velké akce, nebo radši vaříte vklidu pro pár lidí?

Nejlepší je, když kvám chodí na jídlo sto padesát spokojených lidí. Takže radši vařím velké akce. Hned vpátek připravujeme raut pro sedmdesát a vsobotu pro dvě stě lidí. Nemám rád hluchá místa, prázdniny.

Jsou lepší kuchaři muži nebo ženy?

Vtom rozdíl nedělám. Na studenou kuchyni jsou ale lepší ženy. Chlapi mají radši teplé vaření. Vždy při výběru spolupracovníků zjišťuji, jak umí vařit a je mi jedno kdo je.

Chtěl jste někdy dělat něco jiného než kuchaře?

Někdy toužím jezdit skamionem, ale to mi vydrží tak pět minut. Jsem rád kuchařem.

Jste jedním zkuchařů ve velkém rodinném klanu kuchařů a číšníků. Vaříte i doma?

Málo. Naši rodinu prostě kvaření předurčilo jméno. Jen dva lidi se nevyvedli. Bratr, který podniká ve stavebnictví a neteř švadlena. Maminka je kuchařka, tatínek číšník, sestry kuchařka a servírka. Od nich děti také kuchaří nebo běhají po placu. Můj syn ze současného manželství chce jít na vinařskou školu. Dobrou večeři si ale uvaří všichni.

Co nevaříte a nemáte rád?

Uvařím rád všechno, ale nemusím jíst chobotnice nebo ústřice. A pak nejím dršťkovou polévku. Ale uvařím ji dobrou.

Máte nějakou vlastní specialitu?

Své sestřenici jsem na oslavu narozenin vymyslel takové malé bábovičky. Zamíchal jsem do toho kuřecí maso, jablka, uherský salám, sýr, bazalku a hrozinky a upekl. Je to vynikající.

Jak jde dohromady uherský salám shrozinkami?

Výborně. Skloubí se dohromady nasládlá chuť hrozinek a ostrost uheráku. Ingredience musí kuchaře nejen napadnout, ale také jít ksobě.

Sledujete pořady o vaření vtelevizi?

Oblíbený mám maďarský kabelový kanál TV Paprika. No a výborní a bezvadní jsou i Kluci vakci. I když teď myslím, že od přípravy běžných jídel přešli kluxusním pokrmům, ke kterým běžně nejsou ksehnání přísady. Což není dobře.

Máte nějaký kuchařský sen?

Chtěl bych mít zase svoji restauraci.

Lze si kuchařinou vydělat?

Málo. Je to průměrně placené zaměstnání. Hlavní je vařit srdcem.

Na Špilberku jste vařil jste pro prezidenta Havla nebo Madaleine Albrightovou. Bylo to jiné, než kuchyně pro prezidenty ve čtvrtek?

Vkuchyni ne. Vjídle se moje volba také příliš nelišila. Jen bezpečnostní opatření třeba při návštěvě paní Albrigtové jako ministryně zahraničních věcí, byly větší. Vařil jsem i pro různé ministry. A všem chutnalo. Nikdo si nestěžoval.

Co by měli cizinci na Moravě ochutnat?

Šparglové zelí od Ivančic.

 

 

Kdo je kdo Jiří Vařílek

42 let, ženatý, manželka je také kuchařka.

Vyučil se jako kuchař vhotelu International vBrně.

Vařil také vhotelu Slovan vBrně a založil vlastní restauraci vBlučině u Brna.

Má zkušenosti i spůsobením vzahraničí - vRakousku ve Vídni.

Osm let dělal šéfkuchaře vhradní restauraci Na Špilberku.

Rok pracuje vrestauraci U královny Elišky.