Kam s ní? Nerudovská otázka točící se tentokrát jako vír v odpadní vodě děsí hlavně desetitisíce obyvatel venkova, kteří dodnes splachují veškeré nevábné kapaliny ze svých domácností do septiků s přepadem. Tedy přímo do potoků a řek. Zmatek vyvstal po zveřejnění povinností a pokut, které vyjmenovává vodní zákon. Ten například za používání nelegálního septiku hrozí až padesátitisícovou pokutou.

Někteří lidé tak už plánují, že je přestaví na nepropustné jímky. „Probírala jsem to se synem, ten mi s přestavbou pomůže. Sama bych to nezvládla. Neměla bych na to ani peníze, prý to bude stát aspoň deset tisíc. No kde bych na to vzala,“ posteskla si například důchodkyně Anežka Bizová z Vranova nad Dyjí na Znojemsku.

Jiní už si vyhledali podrobné informace a problém nevidí tak černě. „Myslím, že úředníci nebudou postupovat nějak moc přísně, vždyť ve spoustě obcí prostě není kanalizace. A nemůžou přece tisíce lidí nutit k vyvážení jímek cisternami, které je drahé,“ usoudil František Capita, který má chatu v Pavlovicích na Vyškovsku.

Přísným výkladem zákona však přiživují obavy lidí někteří úředníci. „Septiky, které končí v potocích nebo na loukách, musí být do konce tohoto roku zrušené. Zůstat mohou jen ty, ze kterých teče odpad do kanalizace,“ řekl třeba Pavel Konečný z odboru životního prostředí městského úřadu v Blansku. Majitele septiků tam čeká papírová a stavební přeměna jejich zařízení na jímku. Ta na rozdíl od septiku nesmí být propustná a je nutné ji tedy pravidelně vyvážet. „Pořídit se dá do deseti tisíc, ale jsou u ní velké provozní náklady. Je proto možné postavit také domovní čističku, která sice vyjde až na padesát tisíc, ale její provoz je levnější. A dvakrát ročně se u ní dělají rozbory vody,“ dodal Konečný.

Jeho kolegové z jiných okresů ale stojí nohama pevněji na zemi. Tažení proti tisícům lidí zejména z malých vesnic, kde kanalizace neexistuje, nechystají. Prý ani nemohou. „Nemáme dost lidí a vlastně ani právo septiky kontrolovat. Jen tak vniknout někomu do domácnosti nejde,“ přiznala Marie Bílková z úseku vodního hospodářství břeclavského městského úřadu. „Lidí, kterých se změna týká, není moc a žádné problémy mít nebudou,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí ve Vyškově Jiří Kutálek. Strach podle něj vznikl nafukováním problému v některých médiích.

Obavy obyvatel rozhánějí i starostové obcí, kterým se kanalizaci dosud nepodařilo postavit. „U nás mají někteří septiky. Splašky z nich se částečně čistí a vytékají do olomučanského potoka, který máme uznaný jako veřejnou kanalizaci. Takže problém s tím, aby splašky neodtékaly do potoka, by měla vyřešit vodárenská společnost,“ vysvětlil starosta Olomučan na Blanensku Jaroslav Baštář.

Dopad desetitisícových nákladů, které by se týkaly převážně obyvatel malých obcí, by ostatně byl podle jejich starostů nebyl ani spravedlivý, ani logický. Vesnice totiž nemají peníze na urychlenou stavbu kanalizací. Ale snaží se. Mnohde se plány na stavbu obecní kanalizace a čističek už rýsují na prknech projektantů. Podle tamních starostů by bylo absurdní, aby nyní lidé nákladně přestavovali fungující septiky na nepropustné jímky, platili časté a drahé vyvážení cisternami a za pár let všechno zase přebourávali a napojovali se na kanalizaci.

Realistický postoj zastává také Ministerstvo životního prostředí, které zahrnují lidé dotazy na septiky i po internetu. „Vodní zákon nepožaduje vypouštění destilované vody. Požaduje, aby ten, kdo vypouští, měl povolení. Limity pro vypouštění se stanoví individuálně podle místa, třeba nad koupalištěm přísnější,“ sdělila Eva Mazancová z ministerstva. Majitelé septiků tak o ně skutečně nepřijdou, musí jen projít papírováním.

Posledním praktickým úskalím zákazu septiků by ostatně byla otázka položená na samém začátku: kam s odpadní vodou? Utěsněné jímky by jednoduše neměl kdo vyvážet. „Poptávka po vyvezení jímek stoupá a momentálně tyto služby stíháme. Ale kdyby ji chtěli všichni, kdo dnes mají septiky, určitě bychom to nezvládli,“ přiznal ředitel vyškovské společnosti Vodovody a kanalizace Vladimír Kramář.