Hned u hlavního vstupu na hřbitov si lidé prohlédnou umístění významných hrobů. Ti s chytrým telefonem si u tabule načtou QR kód, který jim bude ukazovat cestu hřbitovem. U hrobů si přečtou o životě a díle jednotlivých umělců. Návštěvníci bez chytrých telefonů si trasu stezky najdou na počítačích a vytisknou.

Velký problém měli zaměstnanci hřbitova a Muzea města Brna s výběrem konkrétních hrobů umělců, které zařadí do stezky. „Uvažovali jsme asi nad padesáti osobnostmi, nakonec jsme jich vybrali asi polovinu. Stezka by jinak byla moc dlouhá,“ uvedl náměstek ředitele brněnského muzea Petr Vachůt. Procházka má trvat asi hodinu.

Výběr umělců ztěžovalo i to, že většina významných osobností Brna byla německého původu. „Tito umělci se prosadili v celoevropském kontextu, dnes je na ně ale zapomenuto. Přispělo k tomu i ničení německých náhrobků po druhé světové válce,“ vysvětlil historik umění Robert Janás.

Na naučné stezce lidé narazí například na hroby malířů Eduarda Miléna, Konráda Babraje nebo Antonína Procházky.

Náměstek primátorky Petr Hladík zdůraznil roli důležitých osobností ve formování města. „Dáváme hřbitovu nový vzdělávací rozměr, krom toho smutečního a pietního,“ sdělil Hladík.

Další tematické stezky mají zaměstnanci hřbitova skoro hotové. Jednou z nich je cesta po místech posledního odpočinku brněnských architektů a stavitelů, kterou chtějí spustit ke konci letních prázdnin.

MAGDA DUHONSKÁ