Ve chvíli nejvyššího nouze se rozezní zvony na petrovské katedrále. Brno je zachráněno. Jednu z mála vzpomínka na udatnost obyvatelů města v roce 1645 je sgrafito na fasádě domu na nároží ulice Smetanovy a Botanické v Brně.

„Dům postavil podle návrhu Vladimíra Fischera v letech 1909 až 1910 Fritz Schmeer,“ napsal ve své knize Brněnská architektura 1815–1915 Pavel Zatloukal. Je to jeden z prvních moderních nájemních domů. Starší stavby vždy více či méně napodobovaly paláce. Také dům nezdobí žádné fantastické rostlinné vzory, tak oblíbené v tehdejším secesním stavitelství. Místo nich architekt Fischer nechal dům ozdobit arkýři, pergolami a lodžií. Motivem, který hlavně přitahuje pozornost kolemjdoucích, je rozměrné sgrafito.

„Jeho autorem je Fischerův souputník z hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských Jano Köhler,“ dále uvedl Zatloukal. Brňan Köhler studoval na Akademii v Praze jak malířství, tak i dekorativní techniky v architektuře jako je právě sgrafito či freska nebo mozaika.

Na fasádě domu ve Smetanově ulici znázornil Köhler lítý boj muže proti muži před brněnskými hradbami. V pozadí se rozkládá obléhané město. Je dobře vidět závěr bývalého augustiniánského kostela svatého Tomáše. Klášter se v době třicetileté války nacházel už vně hradeb, proto patřil mezi nejzranitelnější místa města. Nad Brnem se pak majestátně vypíná pevnost Špilberk. Dolů pod tento výjev umístil Köhler medailony hlavních protagonistů bitvy. A to velitele švédského vojska generála Lennarta Torstensona, vůdce obránců města plukovníka Raduita de Souches a zázračný obraz Panny Marie Svatotomášské.
„Brno pod vedením Raduita de Souches hájilo kolem šestnácti set jeho obyvatel. Skutečných vojáků z tohoto počtu byla ale pouze čtvrtina,“ uvedl Radim Dufek z Muzea města Brna. Na straně švédských obléhatelů stála dvacetinásobná přesila. Vítězství nad takovou přesilou představoval zázrak.

A ten vděční Brňané připisovali obrazu Panny Marie, který se v té době nacházel právě v kostele svatého Tomáše. Vypráví se, že v nejtěžší chvíli se Panna Marie zjevila nad městem a přikryla ho svým ochranitelským pláštěm. To obráncům města dodalo tolik síly, že odrazili nejprudší útok Švédů. Ti pak definitivně odtáhli pryč. Dnes však povětšinou Brňané připisují vítězství lsti. „Vybavuji si, že Švédové chtěli město dobýt do dvanácté hodiny. A protože hrozilo, že Brno padne, tak zvony na Petrově začaly zvonit už v jedenáct,“ pověděl jeden z Brňanů Pavel Dudák.

Dnes už architekti staví jiné domy. I jejich výzdoba je značně odlišná. Žijeme v době, která se dívá stále dopředu. Občasné ohlédnutí do starých dob či na fasádu jednoho brněnského domu však připomene, že není budoucnosti bez minulosti.