Marie Restituta, vlastním jménem Helena Kafková, v domě v Dukelské ulici v brněnských Husovicích žila do svých dvou let. Pak se i s rodiči přestěhovala do Vídně, kde prožila zbytek života. „Zprovoznit v rodném domě pamětní síň s malou expozicí je naše velké přání," ujistila mluvčí biskupství Martina Jandlová. Zatím zůstává jen u plánu, protože biskupství nyní na opravu domu nemá peníze.

Modlila se česky

Nápad na výstavní síň se zamlouvá faráři Pavlu Hovězovi z brněnské Lesné. Tamní duchovní centrum je pojmenované po Martinu Středovi a právě po Restitutě. „Je to dobrý nápad. Byla to příslušnice rakouského protinacistického odboje a brněnská rodačka. Prý se i ve Vídni modlila česky," připomněl Hověz.

Plán biskupství ocenil i starosta Brna-severu Rostislav Hakl. „Každá iniciativa, která připomíná historii, je přínosná," myslí si Hakl.

Z původního vybavení domu se nic nezachovalo. Na výstavě by tak pravděpodobně byly k vidění dokumenty a fotografie. Je možné, že některé osobní předměty svaté by zapůjčily františkánky z Vídně. Duchovnímu centru na Lesné už věnovaly jako relikvii kus Restitutina řeholního šatu.

Pamětní místo by do Brna mohlo přitáhnout další návštěvníky, třeba věřící z Rakouska. „Církevní turistika je módní záležitostí," zdůraznil Jan Chmelíček z jihomoravské centrály cestovního ruchu. Návštěvníky lákají třeba poutní místa nebo Svatojakubská stezka, která vede i Brnem. „Farnosti do takových míst pořádají skupinové zájezdy," poznamenal Chmelíček. Potvrzuje to i farář Hověz, který vždy v čase výročí smrti mučednice jezdí s farníky do vídeňského kláštera, kde Restituta žila.

Biskupství chce v rodném domě Marie Restituty pamětní síň.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Také ředitelka Turistického informačního centra Brno Petra Kačírková považuje nápad za přínosný. „Svatá a poutní místa jsou atraktivní. Určitě se tím zvýší přitažlivost Brna," myslí si Kačírková.

Restituta byla jediná řeholnice v německy mluvících zemích, kterou nacistický režim popravil. Údajně opisovala báseň, která zesměšňovala vládu. Zatkli ji přímo na operačním sále, kde pomáhala. „Spoluvězeňkyně po válce vypovídaly o její statečnosti. Dělila se s nimi o jídlo, radila a pomáhala jim. Udivovala duševním klidem, vírou, velkorysostí k nepřátelům, kterým před smrtí odpustila," uvádí Internetová encyklopedie dějin Brna.

Nacisté ji popravili i přes přímluvy řady osobností. „Vedoucí stranické kanceláře v Berlíně Martin Borman považoval vykonání trestu smrti za žádoucí především z odstrašujících důvodů," píše se v encyklopedii. Kdyby Restituta vystoupila z řádu, mohla smrti uniknout.

Pacienti, o které se starala, ji přejmenovali na sestru Resolutu, protože pro rázné slovo nešla daleko. Ráda si dala pivo a guláš ve vídeňských hostincích, a proto byla při těle. Její svátek oslavuje brněnská a vídeňská diecéze devětadvacátého září.

Biskupství chce v rodném domě Marie Restituty pamětní síň.Deset let trvalo, než papež Marii Restitutu blahořečil. Blahoslavení je předstupeň procesu svatořečení, který může trvat i několik století. „Určitá šance tu je, kdyby se prokázalo, že se na její přímluvu staly zázraky," objasnil farář Hověz.

V květnu si Brňané připomenou 120 let od narození Restituty. Zatím je to jediná světice Brna.

Další blahořečení

Jednou Brno možná získá i mužského světce. Dominikáni od roku 2006 usilují o blahořečení brněnského rodáka Tomáše Týna. „Narodil se v roce 1950 a vystudoval gymnázium v Lerchově ulici," připomněl farář Hověz.

Po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy jeho rodina emigrovala do Německa a Týn vstoupil do řádu. „V den, kdy ho papež vysvětil na kněze, Týn nabídl svůj život Bohu, jako smírnou oběť za svobodu církve v tehdejším Československu," řekl farář. Týn zemřel prvního ledna 1990, tři dny poté, co se Václav Havel stal prezidentem.