Hledáním nejvhodnějšího místa pro stavbu haly pověřil městský radní Jaroslav Suchý Odbor školství, mládeže a tělovýchovy brněnského magistrátu. „Lyžařský areál by rozšířil nabídku sportovních a volnočasových aktivit pro obyvatele Brna,“ uvedl.

Hala podle něj může stát více než 300 milionů, zaplatit a provozovat ji má soukromý investor.

Adam Ondra. Ilustrační foto.
Jako loni. Lezec Ondra mezi nejlepšími sportovci kraje opět pokořil Bábka

Kritéria pro umístění haly zatím nejsou jasná. „Nejprve prověříme podobná zařízení v Evropě. Podíváme se například, jak jsou sjezdovky dlouhé a na jakých svazích stojí,“ přiblížil Suchý.

S výstavbou umělého lyžařského svahu nesouhlasí třeba lyžař David Kellner z Brna. „Lyžování na technickém sněhu není dobré. Cenu permanentky si ani nedokážu představit. Pořád pro mě bude jednodušší sednout do auta a někam vyjet. V hale taky nebude slunce, které k horám prostě patří,“ řekl.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy může mít výstavba haly s umělou sjezdovkou pro město především marketingový význam. „Díky tak jedinečné stavbě by se o městu hodně mluvilo a může se díky tomu zvýšit turistický ruch. Nemyslím si ale, že to vyváží riziko, které s sebou tak velký projekt přináší. Do budoucna by mohl být ztrátový,“ zhodnotil.

U Úrazové nemocnice v Brně má v budoucnu vyrůst nový pavilon se sedmi operačními sály a heliportem na střeše.
Úrazové nemocnici přistaví nový pavilon. S operačními sály a heliportem