Zastaralé počítače, na kterých nefunguje mnoho běžně užívaných programů. K tomu pomalé internetové připojení. Tak v mnoha brněnských školách vypadají počítačové učebny. Jejich kvalita je dokonce nižší než český průměr. Na zlepšení situace chybí peníze kvůli ekonomické krizi a s vyplňováním žádostí o granty z Evropské unie si většina škol neví rady.

Podle odborníků kvůli špatně vybaveným učebnám dětem někdy chybí důležité znalosti. „Bohužel se setkávám i s tím, že školáci v páté třídě neumí správně uchopit myš. Jako bývalý učitel informatiky a jako konzultant, který s učiteli pracuje, říkám, že situace v Brně je tristní,“ konstatoval odborník na informační technologie Petr Andrýsek.

Jeho slova potvrzují i průzkumy Českého statistického úřadu. Podle nich je vybavenost brněnských škol v porovnání se zbytkem země podprůměrná. Brno je však na tom lépe v porovnání se zbytkem kraje. „Podle údajů z loňského října je na středních školách v Brně počet počítačů na sto žáků mírně nad jihomoravským průměrem,“ připomněl Petr Holeček z úřadu Jihomoravského kraje.

Vedení škol tvrdí, že si lepší vybavení nemůžou dovolit kvůli nízkým rozpočtům. „Na zhruba pět set žáků máme dvě počítačové učebny. Alespoň jedním počítačem také potřebujeme vybavit každou třídu. Slušný počítač přitom vyjde na dvacet tisíc, něco stojí i údržba. Náklady na potřebné vybavení jsou statisícové,“ posteskla si zástupkyně ředitele Základní školy v Bosonožské ulici Hana Pohlídalová.

Jiné priority

Radnice, pod jejichž správu školy spadají, nemohou v době ekonomické krize posílat do jejich rozpočtů více peněz. Jsou závislé na příspěvcích z magistrátu. „Na jednoho žáka to vychází zhruba na osm a půl tisíce korun. Městská část si nenechá ani korunu, navíc ještě školám přispíváme například na opravy,“ argumentoval starosta Starého Lískovce Vladan Krásný.

Jako bývalý informatik souhlasí s tím, že počítače mají ve třídě místo. „Na druhou stranu všechny tři základní školy ve Starém Lískovci mají počítačové učebny. To, že zatéká do školky nebo že škola ročně protopí dva miliony korun kvůli nedostatečnému zateplení, je pro nás závažnější problém,“ vysvětlil Krásný.

Shánění peněz na výpočetní techniku tak zůstává hlavně na vedeních škol. Až do roku 2007 jim pomáhaly peníze z rozvojových programů takzvané Státní informační politiky ve vzdělávání. Kvůli ekonomické krizi ale začalo šetřit také ministerstvo školství. „Podporu ze státního rozpočtu teď předpokládat nemůžeme,“ upozornil Holeček z krajského úřadu.

Další možností jsou pro brněnské školy projekty Evropského sociálního fondu. Jejich prostřednictvím mohou o peníze požádat do roku 2013. Vyplňování žádostí je ale náročné. „Ne každá škola na to má lidi,“ připustil Holeček. Podle Andrýska školám schází vhodní zaměstnanci. „Manažerské pozice zastávají lidé, kteří jsou profesí učitelé,“ zlobil se Andrýsek.

Kvalitní výpočetní technika ve školách není podle učitelů jen nákladný rozmar. „Děti se musí učit vyhledávat a třídit informace. Jenom hledět do knížky už dnes nestačí,“ upozornila Pohlídalová.