V pondělí začali zaměstnanci školky sídlící v památkově chráněné Arnoldově vile v brněnské Drobného ulici se stěhováním svého vybavení. Prvního září už totiž předškoláci do této budovy nenastoupí. Padesátka dětí musí kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám a špatné statice využít dvě náhradní školy. Do Arnoldovy vily už se možná podívají jen jako turisté. Školka tam totiž zřejmě skončí definitivně.

Vilu patřící městu má v současnosti ve správě radnice městské části Brno-sever. „Nyní upravujeme zeleň v okolí vily. Letos dokončíme statické zabezpečení budovy. To ale neznamená, že potom bude vhodná pro děti. Vila potřebuje nová okna, dveře i fasádu. Navíc nevyhovuje po hygienické stránce. Statické zajištění znamená pouze zakonzervování tak, aby dál nechátrala. V dobrém stavu je pouze střecha," konstatovala starostka Brna-severu Sabina Tomíšková.

Podle ní navíc chce brněnský magistrát na rekonstrukci vily sehnat evropské peníze. „Na mateřskou školu není možné získat větší podporu. Brno tak hledá cesty, jak peníze sehnat. Jednou z prověřovaných variant je vznik muzea. Desítky milionů se snad podaří získat z takzvaných norských fondů, které podporují projekty na obnovu kulturního dědictví," vysvětlila Tomíšková.

To potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. „Při rekonstrukcích památek hledáme možnosti, jak je zaplatit jinak než z rozpočtu města. Norské fondy se v případě Arnoldovy vily nabízejí. Prověříme, zda je možné je využít," prohlásil Žára.

Nápad s muzeem se líbí i některým lidem žijícím v okolí. „Podle mě školka do vily nepatří. Je to pozůstatek komunistické praxe, kdy vznikaly i vepříny na zámcích," svěřil se muž, který si ale nepřál zveřejnit své jméno.

Podobný názor mají i památkáři. „Určitě podpoříme projekt obnovy vily v podobě muzea. Nemyslím si, že do ní patří mateřská škola. Dům nevznikl pro tento účel. Muzeum může doplnit dvojici dalších slavných vil z okolí, nedávno opravenou Vilu Tugendhat a blízkou Löw Beerovu vilu," domnívá se ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Petr Kroupa.

Rodičům dětí navštěvujících školku se plán nelíbí. „S úplným zrušením školky v této lokalitě nesouhlasíme. Na pozemku u vily by měla vyrůst nová budova," řekl Michal Bernat ze Sdružení rodičů a přátel školy.

Tomu se nelíbí ani současné řešení situace, kdy jsou děti rozdělené do dvou zařízení v Tišnovské a Jugoslávské ulici. „Prostory v Jugoslávské ulici jsou nevyhovující. Požadujeme, aby se děti do Arnoldovy vily vrátily už koncem listopadu, kdy bude hotové zajištění statiky," podotkl Bernat.

O to usiluje i ředitelka školky Lenka Čoupková. „O podmínkách v náhradních prostorách jsme už informovali hygieniky. Jsou tam pouze záchody pro dospělé. Chybějí kryty u topení. Nemůžeme ani na zahradu. Zázemí je tam mnohem horší než v Arnoldově vile," tvrdí ředitelka.

Podle Jany Tušerové z jihomoravské hygienické stanice ale náhradní prostory vyhovují. „V současnosti platí rozhodnutí o uzavření budovy v Drobného ulici. V Jugoslávské už dřív přechodně působila bez problémů i jiná školka," argumentovala Tušerová.

Podle mluvčího radnice Brna-severu Martina Ingra jsou podmínky v budově v Jugoslávské ulici také v pořádku.

Historie památky

Arnoldova vila vzniklav roce 1862. Majitelé ji mezi lety 1909 a 1915 rozšířili a upravili ve styluart deco s prvky secese. V roce 1939 ji zabralo gestapo, po druhé světové válce ji začalo spravovat Brno. Roku 1952 tam začala působit mateřská škola, která tak patří k nejstarším ve městě. Je na seznamu nejohroženějších kulturních památek. Tento status jí stát přidělil v roce 2010.