Všechno má svůj konec, jen jitrnice dva, říkávají řezníci. V sobotu dopoledne zatopili pod kotlem a předvedli tradiční domácí zabíjačku desítkám lidí, kteří se přišli podívat do Šlapanic na Brněnsku. Tam se totiž konala vůbec první obecní zabíjačka.

Kouzlo prastaré venkovské tradice pokazila snad jen absence prasete, které by řezník trefil mezi oči. „Legálně se prase na veřejnosti zabíjet nesmí. Jsou na to hygienické a veterinární předpisy. Proto lidi vidí jen finální produkty tradiční domácí zabíjačky. Tedy jitrnice, jelita, škvarky, tlačenku a mnohé další,“ vysvětlil šlapanický starosta Jaroslav Klaška chybějící prasečí kvíkání, troky s vařící vodou, vyndávání vnitřností z břicha čuníka a další úkony související se zabíjačkou.

Lidem však absence pro někoho nelidských úkonů nechyběla. S prázdnými taškami přišli hlavně pro produkty. Za ně utratili desetitisíce korun. Přesto si domů odnesli vybrané pochoutky. Na rozdíl od těch, které koupí v supermarketech, byly zabíjačkové speciality domácí. I když kvůli nim muselo zemřít několik desítek prasat a sviní. Tuny jitrnic, jelit, škvarků a domácího sádla totiž nepocházelo z jednoho zvířete. Pokud tedy nemělo rozměry dinosaura.

„Chuť je perfektní. Škvarky jsou s masem a při zakousnutí se do nich nádherně křupou. Ve velkých marketech prodávají takové gumáče, že se z nich hodí udělat leda tak škvarkovou pomazánku,“ poznamenal například Michal Holec, který na šlapanickou zabíjačku přijel až z centra Brna. Cestu za město nelituje. Za kvalitu se platí a prý se vyplatí za ní jezdit. „Všichni teď straší hospodářskou krizí, takže dokud neudeří v plné síle, promastím si alespoň břicho,“ usmál se Holec.

Čtěte komentář: Schovaná zabíjačka