Stavbu zdemontují odshora dolů. O celkovou likvidaci se stará státní podnik Diamo Dolní Rožínka. Na práci je ovšem třeba speciální jeřáb, který dosáhne až na vrchol sedmačtyřicet metrů vysoké věže. Proto si podnik musel najmout specializovanou firmu. „Věž je hrázděná budova s ocelovými prvky, které jsou vyplněné betonovými zdmi. Dělníci proto nejprve vybourají kusy betonu a poté věž postupně rozeberou. Následně ještě zlikvidují základy stavby a betonové podlahy až do hloubky půl metru pod zem," popsal postup zástupce společnosti Diamo Petr Kříž.

Konečné úpravy se dočká také důlní jáma. Tu dělníci už v květnu tohoto roku po dvoumetrových vrstvách zabetonovali až do hloubky osmatřiceti metrů. „Na povrch nakonec položíme železobetonovou čtvercovou desku tlustou asi šedesát centimetrů. Uprostřed ní je ještě třeba vytvořit otvory na dvojí potrubí, kterým budou odcházet důlní plyny," doplnil Kříž.

Historie významné těžařské éry však nezůstane zcela zapomenutá. V místech zbourané těžební věže vyroste betonový monument s deskou a historickými údaji.

Důl Jindřich II
- s hloubením dolu ve Zbýšově dělníci začali roku 1960, v definitivním provozu byl až o devět let později
- tehdy šlo o nejhlubší důl v Československu. Horníci v něm dolovali černé uhlí až v hloubce 1428 metrů pod povrchem
- v sedmdesátých letech minulého století se stal centrálním dolem Rosicko-oslavanského uhelného revíru
- těžební stroje se tam zastavily na konci roku 1991

Demontáží Zbýšov přijde o svoji dominantu, což mrzí bývalého horníka a současného starostu města Vratislava Širokého. „Usilovali jsme o to, aby věž získala status kulturní památky. Jenže ministerstvo kultury naši žádost zamítlo. Stavba z poloviny šedesátých let je na to podle něj příliš mladá," podotkl Široký.

Historií těžařství v oblasti se zabývá Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. I podle jeho předsedy Zdeňka Vévody je rozebrání velká ztráta. „Takový typ těžební věže už nikde jinde v republice nestojí. Ale nachází se v soukromém areálu, takže náklady na údržbu musí někdo zaplatit. Chápu, že ekonomičtější je její likvidace," poznamenal.

O definitivní likvidaci nejhlubšího československého dolu se začalo spekulovat už před třiadvaceti lety. Spolu s dalšími z Rosicko-oslavanské pánve ho měli dělníci zasypat, místo toho jej ale jen zaplavili vodou. „Tehdejší obecní zastupitelé požadovali, aby se důl využíval pro vodárenské účely. Pak se ale ukázalo, že kvůli vysokému obsahu minerálů by se voda musela složitě upravovat," vysvětil starost Kříž.

Kromě Jindřicha II se v oblasti nachází ještě devět dalších významných dolů. Žádný z nich však nedosahoval takové hloubky. Druhým nejhlubším byl jeho jmenovec Jindřich I s hloubkou 905 metrů. Kuklu v Oslavanech zase například v roce 1921 postihlo důlní neštěstí, při kterém zemřelo šestadvacet horníků. Důl na místě stále připomíná jeho těžební věž, která je součástí zábavního parku Permonium. Právě ta po demontáži ve Zbýšově zůstane jako poslední historická památka.