Smetana z Masarykova okruhu: Prestiž Velké ceny překoná šampionát v hokeji

Tu mají nyní v rukou politici. „Všude v Evropě je běžné, že se Grand Prix platí z veřejných zdrojů," říká bývalý novinář.

Do Grand Prix zbývají tři týdny. Co aktuálně řešíte?

Začínáme intenzivně pracovat na závěrečných přípravách. Kvůli nejistotě, zda se závod vůbec pojede, je to hektické kolem programu a záležitostí, na kterých se dřív nedalo detailně pracovat. Připravujeme zázemí závodu, například tiskové středisko, VIP salonky a další věci nesouvisející s dráhou. Finišuje předprodej vstupenek.

Kdy začnete chystat dráhu?

V pondělí před Grand Prix, až do neděle je pronajatá. Opravíme škrábance po pádech jezdců během sezony, natřeme obrubníky a zároveň tam budou pracovat i lidé od promotéra Dorna Sports, kteří chystají například kabeláž pro televizní přenosy.

Kolik vstupenek jste prodali?

Přesná čísla nesdělujeme. Podle dat z června jsme zaznamenali za celé období předprodeje nárůst oproti loňsku kolem deseti procent. Červnové prodeje ale nelze dobře s loňskem srovnávat.

Kvůli pozastavení předprodeje?

Ano. A spousta lidí kvůli nejistotě, zda závody budou, také čekala, takže zatím máme neformální informace od předprodejů a z našeho systému z července, že se vstupenky prodávají dobře. Většina sedadlových tribun je vyprodaná, to není tak dlouho před závodem obvyklé.

Očekáváte víc návštěvníků kvůli tomu, že závody byly dlouho nejisté?

Čekáme větší zájem, protože to může být skutečně poslední ročník a lidé se chtějí rozloučit. Je hodně těch, kdo každý rok závod odkládají, ale teď vyrazí, protože to může být naposled. Odpovídá tomu i víc dotazů na základní věci, které pravidelní návštěvníci vědí.

Jak letošní ročník zaplatíte?

Platí, co bylo řečené po schůzce s šéfem Dorny Carmelem Ezpeletou. Automotodrom Brno bez podpory z veřejných zdrojů peníze na zalistovací poplatek nemá. Zároveň ministerstvo školství avizovalo, že chce situaci řešit. Pokud tato možnost padne, automaticky tím zanikne šance zachovat závod do budoucna a my se s Dornou dohodneme na rozložení plateb do delšího časového období. close zoom_in

Počítáte s tím, že také letošní Grand Prix bude ztrátová. Kdy začala krize?

Stupňovala se v roce 2010, kdy se skokově navýšil zalistovací poplatek na dvojnásobek. To představuje nárůst přibližně o pětatřicet milionů korun. Tehdy byla Grand Prix ve ztrátě téměř osmdesát milionů korun. Na roky 2011, 2012 a 2013 se podařilo dotace získat, dařilo se i zvyšovat výnos ze vstupného, zároveň ale rostl zalistovací poplatek. Ztráta tak zůstávala. Pro roky 2014 i 2015 zazněl jasný politický příslib, že na úhradě poplatku se bude podílet stát. Realita je taková, že nepřišla ani koruna.

Říkal jste si někdy letos „Tohle je konec Velké ceny", nebo jste pořád věřil?

Letos je tlak nejvyšší, jinak trvá dlouho a všichni na okruhu jsme si zvykli pod tou hrozbou pracovat. Pro nás je nyní nejdůležitější, že se podařilo zachránit letošní ročník. A do budoucnosti jsme připravení na obě varianty.

Je akce stále prestižní?

Grand Prix je stále jedna z největších sportovních akcí v České republice, možná i největší. Má stále velký dosah. Troufnu si říct, i když mně bude spousta lidí oponovat, že z celosvětového pohledu má větší dosah než mistrovství světa v hokeji. Přes to všechno, co se kolem ní děje, má prestiž, minimálně po sportovní stránce.

Jak kauzu sledují v cizině?

Velmi bedlivě a zároveň ji vnímají intenzivně. Jak fanoušci, tak lidé z okruhu i novináři. A nikdo nedokáže pochopit, v čem je problém. Stát nás neustále ujišťuje, že Grand Prix chce, vláda na ni dala peníze, ale Velká cena je nemá. To se v zahraničí těžko vysvětluje.

V čem je podle vás problém?

Od roku 2011, kdy jsme se dostali do krize, říkáme, že je třeba, aby se na závodech podílel veřejný sektor. Nebráníme se jeho podílu na Grand Prix a na tom, aby měl náhled do hospodaření akce. Jenže za poslední čtyři roky nikdo neprojevil skutečný zájem toto udělat.

Až do loňského roku…

Tehdy se do věci vložil hejtman Michal Hašek s vizí, která byla v principu správná. Jenže ji postupem času překlopil někam jinam. Kvůli tomu jsme v současné situaci. Řešení je především otázka politické vůle.

Hejtman se v pondělí sešel s primátorem Petrem Vokřálem a ministryní školství Kateřinou Valachovou a dohodli se, že kraj a město založí spolek, který by od příštího roku měl smlouvu na Grand Prix a platil by zalistovací poplatek. Je to pro vás schůdné řešení?

V principu ano. Je to řešení, které bylo navrhované delší dobu, dokonce jsme se ho snažili vyvolat i my. Ale slyšeli jsme v pondělí od hejtmana to samé co loni třináctého srpna. Za tu dobu nesplnil ze slibů nic. Jsme v situaci, kdy zadržuje třicet milionů od vlády, které byly původně určené na zaplacení zalistovacího poplatku za loňský ročník. Pro nás je spolek schůdné řešení, ale je tam spousta otazníků, a jsme proto opatrní.

Konzultoval s vámi někdo plány na tento konkrétní spolek?

Nikdo. Jednání mají nastat v nejbližší době, ale zatím jsme pozvánku nedostali. Kraj s námi nekomunikuje vůbec. Poslední kontakt byl dopis v půlce května. Poslední osobní setkání s hejtmanem v polovině listopadu. Vstřícněji komunikuje Brno, které má také velký zájem Grand Prix zachránit.

Co říkáte na přístup ministryně Valachové, vládní úřednice zodpovědné za sport?

Ceníme si toho, že ve fázi, kdy byla Grand Prix téměř pohřbená, se do věci vložila a rozhodla se potkat s Ezpeletou. Setkání bylo prospěšné, protože i Ezpeletu uklidnilo v tom, že existuje veřejný zájem Grand Prix udržet. Opět jde ale o to, jak se podaří její aktivitu dotáhnout, a musíme věřit, že se to zvládne během tří týdnů, které zbývají do Grand Prix.

Je běžné, že akci tohoto typu platí veřejné peníze?

Je to tak po celém světě a nejběžnější je to v Evropě, kde mají všechny závody podobný ekonomický potenciál jako ten náš. Existuje řada řešení, jak závod podpořit. Všude veřejný sektor vnímá hodnotu akce a má velký zájem na tom, aby závody pokračovaly. Platí mnohem vyšší částky, než o kterých se bavíme teď.

Brněnské i krajské zastupitelstvo má několik dní před Grand Prix hlasovat o vzniku spolku. Obáváte se výsledku?

Předpokládáme, že pokud dojde na dohodu, debata bude jenom o principu, a ne o penězích. Finanční podíl města i kraje by měl zůstat zachovaný tak, jak jej mají v rozpočtech.

Někteří brněnští zastupitelé se vůči Grand Prix dlouhodobě vymezují. Například Mojmír Vlašín ze Strany zelených označil Grand Prix za špinavý byznys…

Na tom stejném zastupitelstvu jsem slyšel, jak se proti tomu primátor Petr Vokřál ohradil a jak mu zastupitelé zatleskali. Vlašín je v této věci radikální už od osmdesátých let, kdy se okruh stavěl. Můžeme diskutovat o tom, zda se tehdy měl nebo neměl stavět, ale ve chvíli, kdy tady je a má přínos pro město, kraj i stát, vyhrocená debata o tom, jestli ho vykoupit, zrušit a zalesnit, nám přijde absurdní.

Mluvili jste o věci někdy s Vlašínem osobně?

Znám ho z doby, kdy jsem pracoval jako novinář a kdy jsem o okruhu také psal shodou okolností také o výročí. Tehdy to bylo dvacet let současné trati. Jeho radikální názory jsou neměnné.

Vraťme se ke spolku. Hejtman navrhuje jako třetí subjekt hospodářskou komoru právě kvůli ekonomickému přínosu Grand Prix. Co na to říkáte?

To je věc, kterou si musí vyřešit Brno a kraj. Tři subjekty tam nutně musejí být. Na druhou stranu jich tam může být klidně například pět. Diskuzi musejí vést oni a předpokládám, že z obou stran bude snaha o kompromis, aby bylo zastoupení vyvážené i vzhledem k tomu, že dosavadní vztahy nebyly zrovna harmonické.

Ezpeleta rozhodl, že letos se Grand Prix pojede, přestože jste nesplnili podmínky, které stanovil, to znamená zaplatit dluh z loňska. Vážíte si tohoto kroku?

Velmi. Dorna má velký zájem na tom, aby se závody letos jely a aby Brno v kalendáři zůstalo i nadále.

Proč na tom má zájem?

Brněnská Velká cena je v seriálu druhý nejstarší podnik, tradice je pro ně důležitá. Zároveň jsou ale lidé z Dorny obchodníci a vnímají, že jsou tady peníze, se kterými počítají ve svém rozpočtu. Konec Grand Prix by znamenal ztrátu a se zrušením závodu budou spojené obrovské náklady. close zoom_in

Zároveň ale existuje tlak na převod závodů do zámoří a do rozvojových zemí…

Proto je důležité udržovat zároveň v kalendáři tradiční tratě. Tak, aby šampionátu zůstal vztah k celé jeho historii, která začala v roce 1949.

Co je největší lákadlo letošního ročníku?

Program je nabitý. Valentino Rossi jede o desátý titul v kariéře, a pokud se mu to podaří, stane se definitivně nejúspěšnějším motocyklovým jezdcem všech dob. A jestli vyhraje v Brně, tak se stane nejúspěšnějším jezdcem Masarykova okruhu.

Oslavíte nějak padesáté výročí Grand Prix?

Oslavy začnou už před závodním víkendem. Po mnoha letech budeme i v centru města. Chystáme jízdu historických motocyklů, které se zúčastní současní i bývalí jezdci Grand Prix. V neděli uspořádáme na okruhu čestné kolo historických jezdců s legendami, jako jsou Phil Read, Wayne Gardner, Loris Capirossi, Bohumil Staša či Peter Baláž.

Kdy jste se poprvé dostal na Masarykův okruh?

Poprvé tuším v roce 1988 nebo o rok později s rodiči. Tehdy byl okruh nový.

A pracovně jako novinář?

Někdy v roce 2005 nebo 2006.

Už jako dítě vás fascinovala auta a motorky?

V podstatě ano, ale asi jako každého kluka. Nebyla to věc, ke které bych v životě směřoval, ale spíš mi to přišlo jako zajímavá výzva po letech v novinách.

Jak jste se k práci dostal?

Pracoval jsem v MF Dnes v Praze a na okruhu tehdy vznikal nový marketingový tým pod vedením Michala Kloudy. Přes známé jsme se spojili a dohodli se.

Kolik lidí na okruhu pracuje?

Stálých zaměstnanců kolem čtyřiceti. V sezoně se tu ovšem vystřídají stovky dalších lidí na pozicích traťových komisařů, lékaři, hasiči a další. Během Grand Prix je na okruhu až pět tisíc pracovníků.