„Oproti Praze má v tomto ohledu Brno velkou tradici. Je tu obrovské množství domů z přelomu devatenáctého a dvacátého století s vysokými partery, aby se do nich vměstnaly obchody a kultura," vysvětluje.

Smíšená města spojují různé funkce na jednom místě, od bydlení a práce až po kulturu či možnosti nákupu. „Ve dvacátém století někteří lidé chtěli rozdělit možnosti využití města. Tím vznikla ghetta s oddělenými funkcemi," říká.

Jako nezávislý poradce se zúčastnil nedávno vyhodnocené urbanistické soutěže Budoucnost centra Brna. Některé z projektů podle něj byly nápadité právě v možnostech zavedení principu smíšeného města.

Zdůraznil také, že rozvoj města by měl vyplynout z potřeb obyvatel. „Některé návrhy podoby Jižního centra třeba přišly s pláží u Svratky. Ale jestli je to potřeba, to si musí říct Brňáci," myslí si odborník, který se zasadil za stavbu Tančícího domu nebo komplexu Zlatý Anděl v Praze.

Podle něj v urbanistické soutěži uspěly velmi nápadité projekty. „Za silnou stránku vítězného projektu považuji, že se dá snadno rozdělit na etapy. A každý blok může žít sám o sobě. Takže bloky mohou fungovat, i když okolní ještě nevzniknou," hodnotí expert.

Koch se včera zúčastnil diskuze o urbanistické soutěži v Domě umění. Na příští čtvrtek magistrát chystá další diskuzi od šesti hodin odpoledne na téma Brno a městská mobilita.