Skupina mladíků v čele s dnes již zesnulým Romem ho začala napadat poté, co je upozornil na jejich hlučné chování v tramvaji.

Důležitou otázkou pro vyjasnění případu a posouzení sebeobrany byla míra zranění, která obžalovanému mladíci způsobili. Ta ale soudní znalec posuzoval pouze z fotografií pořízených při policejních prohlídkách dvě a půl hodiny a následně dva dny po napadení.

„Podle předložených fotografií tam nejsou známky úderů nebo násilí velké intenzity. Po dvou dnech by se případné výrony zvýraznily a vybarvily. Nevylučuje to útok, ale pokud tam bylo násilí, tak nebylo velmi intenzivní," vyjádřil se znalec Jan Krajsa.

Krajský soud v Brně.
Měla začít oběť. Soud v Brně vysvětloval, proč dal muži podmínku za znásilnění

Podle záznamů z policejní prohlídky měl obžalovaný po napadení u Brněnské přehrady oděrky na rukou a na kolenou a zčervenalou kůži na hrudi a okolo oka. Po dvou dnech se mu na hrudníku vytvořila načernalá modřina.

Krajsa se u soudu vyjadřoval také ke zraněním, která obžalovaný nožem způsobil poškozeným. Zemřelý mladík podle něj podlehl hluboké bodnořezné ráně v břiše. „Možnost záchrany byla pouze teoretická," dodal znalec.

  • Po tragickém střetu vzniklo pietní místo

Kromě fatální rány měl zemřelý na těle také několik škrábanců, stejně jako další dva mladíci, kteří se potyčky účastnili. Jeden z nich měl navíc hlubší ránu na levé lopatce. Variantu, že obžalovaný pouze promáchl nožem s cílem zastrašit a ne zranit, Krajsa připustil. Obžalovaný tvrdí, že necítil při máchání nožem odpor, ani na něm později neviděl krev.

Co se dále dočtete?

  • Psychologický a psychiatrický posudek obžalovaného
  • Vyjádření státního zástupce k výpovědím
  • Na kdy bylo odročeno čtení závěrečných řečí a vynesení rozsudku

Následně se k osobnosti obžalovaného vyjadřovala soudní znalkyně z oboru psychiatrie Marta Holanová. Podle ní je sedmatřicetiletý Ukrajinec nadprůměrně inteligentní, netrpí závislostmi ani psychickými poruchami a má křesťanskou výchovu, jejíž hodnoty dodržuje.

„Nezjistila jsem zvýšenou míru agresivity či impulzivity, spíše naopak, je přemýšlivý. Kdybych byla napadena tak, jak to líčí, a měla možnost se bránit, tak bych alespoň na výstrahu také použila jakýkoliv prostředek," řekla psychiatrička.

  • Obžalovaný se svými obhájci odcházi po dopoledním jednání ze soudní síně
Zdroj: Deník/Magdaléna Blažková

Její slova potvrdila také soudní psycholožka Marcela Langová Šindelářová. Podle ní se obžalovaný po napadení skupinou cítil překvapený a bezmocný.

„Člověk samozřejmě vychází z minulých zkušeností. Bydlel na ubytovně, tam také dochází k hlučnému jednání. Jeho zkušenost byla taková, že když šel za lidmi do pokoje a požádal je, aby se ztišili, tak tak učinili. Nepředpokládal, že u incidentu v tramvaji dojde k takovému konfliktu, k jakému došlo," vysvětlovala znalkyně.

Podle ní jsou dvě možnosti reakcí na život ohrožující situace, a to buď únik nebo protiútok. „Únik nebyl možný, protože útočníků bylo více, takže zvolil protiútok. Použil potom cokoliv, co mu mohlo pomoci," dodala Langová Šindelářová.

„Nečekal jsem to"

Na její slova zareagoval i sám obžalovaný. „Na ubytovně jsem občas upozornil skupinu Romů, kteří tam bydleli, a kteří někdy hlukem rušili ostatní. Nikdy mě nenapadli a nečekal jsem, že po tom, co jinou skupinu upozorním v tramvaji, tak mě jen kvůli tomu napadnou," podotknul.

Podle obou znalkyň si obžalovaný po činu velmi lámal hlavu s tím, že když je zadržený, nepracuje a nemá příjem, tak nemůže podporovat svou rodinu na Ukrajině. „Ze svého jednání byl velmi nešťastný, nedokáže se s tím srovnat. Považuje to za velké neštěstí. Netrpí sebelítostí, má jen obavy co bude dál a cítí lítost nad mladíkovým ztraceným životem," uvedla Holanová.

Pietní shromáždění u Janáčková divadla v Brně k uctění památky pobodaného romského mladíka.
Pieta místo demonstrace v Brně: Když jde o vraždu, jsme barvoslepí, říkali lidé

Dopoledne před Krajským soudem v Brně vypovídali očití svědci. Deník o jednání informoval. Přestože v prosinci si státní zástupce Petr Bejšovec od výpovědí sliboval vyjasnění případu, svědci se na přesném souběhu událostí buďto neshodli, nebo si nevšimli všech detailů.

„Výpovědi jsou skutečně v řadě bodů odlišné. Klíčové jsou znalecké posudky a ty přinesly ty podklady, které jsem očekával," uvedl Bejšovec. Jaké důsledky z nich vyvozené ale zohlední ve své závěrečné řeči, neprozradil.

Původně mělo ke čtení závěrečných řečí dojít už v pátek. Vzhledem k tomu, že ještě není dokončené dokazování a v pátek bude soud pokračovat čtením dalších znaleckých posudků, čtení závěrečných řečí je odročeno na 1. března. Ve stejný den by pak měl padnout i rozsudek.