Označení segregované, tedy vyčleněné, si vysloužily i některé školy v Brně. Maleček plánuje otevřít diskusi mezi všemi dotčenými stranami. Probrat chce i otázku vyloučených lokalit. K jednání přizve zástupce své městské části, neziskových organizací i vedení města Brna.

Cílem podle něj bude popsat, jak na tom brněnské školy jsou. „Chtěl bych definovat, co to vůbec segregace je. Jazyková definice toho slova je oddělení nebo vyloučení. Na druhou stranu je tady i definice veřejného ochránce práv. Podle něj je segregovaná škola taková, která má určité procento romských žáků,“ vysvětlil Maleček.

Debatu o oddělení romských dětí na některých brněnských školách otevřela tragická událost z letošního června. Před přehlídkou ohňostrojů na festivalu Ignis Brunensis u Brněnské přehrady tehdy sedmatřicetiletý cizinec pobodal při sporu dva lidi. Romský mladík následně v nemocnici zemřel. Událost vyvolala u části Romů silné rozhořčení a vlnu protiukrajinských reakcí. Cizinec je obžalovaný z vraždy.

Snímek je ilustrační.
Vztek na pobočce pošty v Brně, rozčilený muž rozkopl dveře za sto tisíc

Podle Malečka téma etnického vyčlenění ve školách není jen otázkou jižní Moravy. Rezonuje podle něj i celorepublikově. „Důkazem toho je návštěva ministra školství Mikuláše Beka, který v říjnu přijel na jednu z brněnských základních škol. Díky diskuzím s učiteli, ředitelkou i vládní zmocněnkyní podle svých slov získal detailní pochopení celé problematiky,“ řekl Maleček.

Diskuze by podle Malečka mohla přinést i poznatky do vládní koncepce pro školy v lokalitách s větším zastoupením romské komunity. „Některé ze škol v Brně by mohly pro ministerstvo sloužit jako referenční. Případné výstupy a kroky by se pak konzultovaly s vedením těchto škol i jejich zřizovateli – městskými částmi,“ popsal plán starosta Maleček.

Městská policie Brno. Ilustrační foto
Sousedské rozepře v brněnských Řečkovicích: nejdřív exkrementy, teď hořící látka

Názory na tuto problematiku v brněnských školách jsou podle Malečka různé. „Někdo říká, že situace je špatná. Někdo zase, že špatná není. Zkusme proto u kulatého stolu zjistit, jestli se v něčem protínáme nebo jestli je něco, co vidíme každý jinak,“ řekl Maleček.

Maleček se k problému takzvaných segregovaných škol staví zdrženlivě. „O těchto školách se zdráhám takto mluvit. Že je někde vyšší počet romských žáků, je pravda. Školy jsou ale v lokalitách, kde je specifické demografické složení. To, že je někde jiná skladba žáků než jinde, je podle mě právě podnět k diskusi,“ vysvětlil.

Zdroj: Studio Daněk