VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sochaři se perou o Jošta na koni

Brno /ROZHOVOR/ - Jezdeckou sochu Jošta chce na Moravském náměstí v Brně ztvárnit 76 umělců. Proti její podobě je však část sochařů a historiků.

25.3.2009 11
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Vizualizace - Moravské náměstíFoto: Architektonická kancelář Hrůša a Pelčák

Již příští rok se Brno na Moravském náměstí dočká své první jezdecké sochy, která bude jednou z mála soch umístěných v Česku ve veřejném prostoru za posledních sto let. Na koně usedne moravský panovník a římský král Jošt Lucemburský. Ztvárnit dominantu budoucí podoby náměstí chce zatím šestasedmdesát výtvarníků.

Jezdecká socha, již už dříve prosadil bývalý brněnský primátor Richard Svoboda, však vzbuzuje spory mezi historiky a umělci.

Některým odborníkům na dějiny vadí, že má Jošt sedět na koni. Podle nich s ním nebyl spjatý. „Ve středověku byl kůň hlavním dopravním prostředkem, jezdil na něm kdekdo. Ale Jošt nevedl války třeba jako Přemysl Otakar II. Petr Veliký na koni v Petrohradě nebo Jan Žižka v Praze na Vítkově mají smysl, Jošt na koni však vyznívá spíše komicky. Nebyl žádným zosobněním odvahy, byl to spíš lichvář a skrblík, který se nechal vozit v kočáře,“ tvrdí historička Dana Rybníkářová.

K odborné kritice se přidávají i někteří umělci. „Zadání směřuje k touze dát Brnu monumentální realistickou sochu, protože mu chybí. Současné sochařství však tento námět vůbec nepoužívá. Pokud bývalý primátor Svoboda touží po jezdecké soše, ať si ji postaví do zahrady. Není možné, aby z nápadu jednoho člověka vznikla v Brně socha,“ diví se malíř a sochař Milan Houser.

Zástupci města přiznávají, že nápad bývalého primátora a současného senátora Svobody je netypický. „Po velkou část dvacátého století nikdo jezdecké sochy nedělal, tento typ sochařství alespoň na veřejném prostoru byl mimo hlavní proud. Právě proto může ztvárnění jezdecké sochy pro umělce představovat výzvu,“ myslí si vedoucí odboru kultury brněnského magistrátu Martin Reissner.

Svobodovo sdružení Jošt Moravský již na sochu vybralo téměř půl druhého milionu korun. Socha vyjde celkově na deset milionů a částečně ji zaplatí i město. Dílo má zosobňovat odvahu a patří do koncepce čtyř platónských ctností podle brněnského architekta Petra Hrůši. První ze soch Odvahy, Obezřetnosti, Umírněnosti a Spravedlnosti by měly zdobit Moravské náměstí od srpna příštího roku. Potíže s usazením Jošta na koně však má i samotný architekt. „Ztotožnění odvahy s Joštem je poněkud nešťastné. Bojím se, že namísto sochy vyroste pomník,“ strachuje se Hrůša.

Podobné obavy má i sochař Jaromír Gargulák, který se soutěže účastní. „Třeba David Černý provokativně umístil v pražské Lucerně svatého Václava sedícího na břiše svého mrtvého koně. Ale pomník by měl být spíš něco důstojného,“ míní Gargulák .

Socha bude podle vítězného návrhu stát naproti hrobce Jošta v kostele svatého Tomáše od prvního října příštího roku. Tehdy uplyne přesně šest set let od jeho zvolení římským králem. Vzhledem k těsnému termínu vybere město vítěze v jediném kole. „Podklady k soutěži, která má uzávěrku v polovině dubna, si vyzvedlo šestasedmdesát zájemců. Počítáme, že z nich se jich do soutěže přihlásí šedesát, což je zhruba jednou tolik než obvykle,“ uvedl Jaroslav Hamža z odboru kultury brněnského magistrátu.

Bývalý brněnský primátor a současný senátor Richard Svoboda chce vzdát čest muži, který před šesti staletími řídil z Brna celou Evropu. K soše Jošta říká: Jošt bude takový, jakého si sami uděláme

Z brněnské politiky odešel bývalý primátor Richard Svoboda sice už v roce 2006, ale i tak je o něm ve městě stále slyšet. Už před několika lety přišel s myšlenkou postavit na Moravském náměstí jezdeckou sochu. Tou by chtěl vzdát čest moravskému markraběti Joštu Lucemburskému, který před šesti staletími řídil z Brna celou Evropu. Před pár týdny také představil projekt na vybudování lanové kolejové dráhy na hrad Špilberk.

Co říkáte na to, že se do soutěže přihlásilo už šestasedmdesát umělců?
Moc mě to nepřekvapuje. Šance ztvárnit takový monument se sochařům nenaskytne každý rok. Ještě to ale neznamená, že všichni, kdo si vyzvedli podmínky soutěže, skutečně návrh zašlou.

Jak bude jezdecká socha vypadat? Jak velký prostor jste nechali umělcům?
V podkladech se zadáním je navržena určitá podoba sochy. Hlavní podmínkou je, že to má být jezdec na koni. Je ale otázka, jak se umělci s řešením kreativně vypořádají. Podobné sochy mají tisíc let starou tradici, a tak může být socha ztvárněna klasicky, ale i moderně.

Ze strany historiků se ozývají kritiky, že Jošt Lucemburský byl diplomat a že se k němu jezdecká socha, která vzbuzuje představu spíše vojevůdce, nehodí.
Jošt bezpochyby velký diplomat byl. Zároveň ale musel procestovat celou Evropu, a to nejspíš na koni. Kůň je navíc znakem panovníka. Takže si myslím, že jezdecká socha je dobrá volba. Jošt bude prostě takový, jakého si ho uděláme. Měl totiž smůlu, že neměl svého kronikáře, takže jeho podoba a život je věc představivosti historiků a umělců. Je ale jisté, že jako šlechtic na koni cestovat musel.

V jaké fázi je nyní zpracování sochy?
Do poloviny dubna mohou ještě umělci zasílat své návrhy. Pak ale soutěž skončí a přihlášky zpracuje komise. Následní hodnocení proběhne v několika kolech. Bylo by totiž dobré, aby se k návrhům mohli vyjádřit i lidé. Předtím než komise určí, která socha opravdu na Moravském náměstí bude stát. Ať už prostřednictvím internetu, tak třeba na výstavě všech přihlášených návrhů. K hodnocení lidí bychom pak přihlíželi při výběru vítěze.

Vaše nadace vyhlásila i výtvarnou soutěž pro malé děti. Jaký má soutěž smysl?
Stejný jako celá věc. A to zlepšit znalosti Brňanů o městě a jeho historii. Někteří lidé se často dívají s otevřenou pusou na zahraniční auta a nedokáží ocenit vlastní historii. Děti od šesti do osmi let tak mohou nakreslit, jak by si sochu Jošta představovaly, a učitelé mohou tuto příležitost využít k tomu, aby je zábavným způsobem poučili o historii města.

Jak je to s penězi na sochu? Kolik už se jich ve sbírce vybralo?
Sbírka stále pokračuje. Nyní máme asi milion a čtyři sta tisíc korun. Počítám ale s tím, že až bude známa podoba sochy, tak začnou přispívat i další lidé. Nejvíc si vážím třeba příspěvku z Olomouce, ale i dalších obcí.

Další věc, kterou v Brně plánujete, je kolejová lanová dráha, která by měla vést na hrad Špilberk. Jakou myslíte, že má tento návrh šanci na úspěch?
Domnívám se, že velkou. Zastupitelé ale musí dát projektu šanci. Třeba tím, že budou souhlasit s podílem soukromého investora. Část dráhy by také mohla zaplatit Evropská unie z dotace na zpřístupnění památek.

Máte už v plánu nějaké další návrhy?
Myslím, že zas na chvíli návrhy omezím. Hlavně chci, aby se o některých věcech začalo diskutovat. Navíc jsem Brňan a jsem rád, když se ve městě něco udělá.

HANA FASUROVÁ A MICHAL KÁRNÝ

Autor: Hana Fasurová

25.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:
Centrem města Brna prošel historický průvod vojska s císařem Napoleonem. Brňané si tak připomněli slavkovskou bitvu.
1 23

Pryč s žabožrouty? Zdržte se nadávek, radil radní při projížďce Napoleona Brnem

Fotbalisté brněnské Zbrojovky ve čtrnáctém kole domácí nejvyšší soutěže porazili brankou Michala Škody Teplice 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 35

Střídajícímu Škodovi stačila minuta, aby rozhodl. Zbrojovka vyhrála i v oslabení

AKTUALIZOVÁNO

Zájem o Seniorbusy roste, přibude čtvrté auto. Měsíčně přepraví skoro tisíc lidí

Brno /ANKETA, FOTOGALERIE/ – Zavolat a objednat si odvoz přímo z domu k lékaři, za rodinou i na hřbitov. To umožňuje důchodcům brněnský Seniorbus, který město června 2016 provozuje. Zájem o něj se neustále zvyšuje.

Výstaviště ukazuje krásu minerálů z celého světa. Děti se naučí poznávat fosilie

Brno – Minerály z Pákistánu, Peru nebo třeba Mexika si nadšenci tento víkend prohlížejí na brněnském výstavišti. V pavilonu B začala v sobotu výstava Minerály Brno.

RegioJet výrazně omezí autobusy mezi Prahou a Brnem, posílí vlaky

Praha, Brno - Společnost RegioJet seškrtá od poloviny ledna o více než třetinu provoz žlutých autobusů mezi Prahou a Brnem. Důvodem je velká expanze firmy do železniční dopravy mezi oběma největšími městy v zemi.

Hrajeme hodně v rozích a netlačíme se před gólmana, zlobil se po prohře Zohorna

Brno – Přihrával na jediný gól jeho týmu v zápase, což na výhru nestačilo. Hokejového útočníka Hynka Zohornu štval po prohře 1:3 s Vítkovicemi především nedůraz před brankou soupeře. „Potřebujeme dostat puk na beky nebo si líp najíždět. Pokud už se dostaneme do nějaké šance, tak trefíme prvního hráče,“ láteřil po druhé domácí prohře za sebou sedmadvacetiletý forvard brněnské Komety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT