Zlepšit informovanost lidí o sociální problematice, podpora osobních asistentů a rozšíření počtu míst v chráněném bydlení. Tři základní priority města Brna načrtnul návrh komunitního plánu sociálních služeb na příští dva roky. Obsahuje desítky konkrétních projektů.

Prvním realizovaným je komplexní adresář brněnských organizací působících v sociální oblasti. „Je velmi rozsáhlý. Troufnu si říct, že jde o vyčerpávající výčet. Takhle podrobně zpracovaný seznam v žádném jiném městě nemají,“ tvrdí náměstkyně brněnského primátora Barbora Javorová. Brožuru získají lidé na magistrátu, v nemocnicích a dalších podobných zařízeních. Nejaktuálnější verze je navíc vyvěšená na internetových stránkách magistrátu.

Významným krokem je otevření socio–info centra, kde by měli nalézt pomoc nejen lidé v sociální tísni. „Centrum bude poskytovat osobní, telefonické a internetové poradenství včetně zprostředkování případného kontaktu s příslušnou organizací. Jeho zřízením dojde ke zpřehlednění nabídky sociálních služeb na území města“ vysvětlila poslání nové pobočky sociálního odboru magistrátu náměstkyně Javorová. Dodala, že jednají s ředitelkou knihovny Jiřího Mahena o tom, že by centrum vzniklo v přízemí pobočky v Kobližné ulici.

Vznik podobného zařízení, které vyjde město na milion sedm set tisíc korun většina lidí vítá. „Je to dobře, město by se o lidi v sociální tísni mělo starat. Zvlášť když jich stále přibývá,“ uvedla Michaela Koválová z Oblastní charity Brno, která spadá pod Diecézní charitu. Ta provozuje podobné centrum pomoci nazvané Celsuz.

Projekt se zamlouvá i Svatavě Menšíkové, která se stará o mentálně postiženého syna. „Je dobré, že lidé získají informace. Když se mi Erik narodil, vůbec jsem nevěděla, co dělat. Jakákoliv pomoc nebo i rada by mi tehdy hodně pomohly. V porodnici mi však moc neporadili. Musela jsem si všechno zjistit sama,“ prohlásila Menšíková.

Od nové instituce si slibuje, že se na ní budou obracet lidé v podobných situacích. Město však plánuje další projekty, například zřízení služby tísňové péče obsluhované zdravotnickým personálem, kam starší lidé v případě potřeby zavolají o pomoc. „U osaměle žijících seniorů zvýší pocit bezpečí,“ tvrdí Javorová.