V dřívějších letech se den sokolnictví připomínal na náměstí Svobody v Brně, zájemci si zde mohli prohlédnout živé dravce a blíže poznat celé sokolnické umění, v letošním roce se ale kvůli vládním opatření akce nekoná.

O zápis na UNESCO se zasadil také brněnský myslivec, sokolník a tehdejší viceprezident Mezinárodní asociace pro sokolnictví Bohumil Straka, podle kterého k tomuto úspěchu vedla dlouhá cesta. Na nominaci Česko spolupracovalo s dalšími deseti zeměmi. „Pracovali jsme na to pět let, stálo to tisíce hodin práce," zavzpomínal. Podle Straky zápis na UNESCO pro sokolníky významný v tom, že jejich činnosti zaručuje lepší mezinárodní právní ochranu. „Státy se v nominaci zavázaly sokolnictví podporovat, po zápisu na seznam UNESCO také došlo ke zvýšenému zájmu o sokolnictví. V Česku vzniklo muzeum sokolnictví na zámku Ohrada a Lesnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně otevřela předmět Sokolnictví," popisuje důsledky zápisu na prestižní seznam.

Sokolnictví je starým uměním, lidé se mu věnují více než pět tisíc let, v českých zemích má tradici starou přes patnáct set let a jedná se tak o jednu z nejstarších památek na prestižním seznamu. Česká republika na něm má čtrnáct hmotných památek (včetně brněnské vily Tugendhat) a šest nemateriálním, kromě sokolnictví například Jízdu králů, modrotisk či slovácký Verbuňk.

PODÍVEJTE SE NA VIDEO Z LOŇSKÉHO ROČNÍKU

Zdroj: Oldřich Haluza

PETRA ŠEBKOVÁ