Sokolové postupně chtěli vybudovat areál v Jaselské a později v Lidické ulici. Obě místa byla příliš malá, a proto sokolové od projektů upustili. Jejich sen se jim splnil až po první světové válce. Tehdy koupili parcelu v Kounicově ulici. „Okolí bylo ještě nezastavěné. Některým členům se nelíbil přesun z centra na periferii," popisuje Doležel.

Pozemky byly na území bývalého hřbitova. Na něm byl původně pohřben i zakladatel brněnského Sokola Jan Helcelet.

Sokolové nejdřív postavili za dva miliony československých korun venkovní hřiště, tělocvičnu dokončili později. Tehdy měla brněnská organizace pětadvacet tisíc členů. Na stadionu například trénovali sportovní gymnasté Alois Hudec a Jan Gajdoš, kteří se umístili na olympiádě. Sokolové plánovali areál rozšířit o Tyršův sad.

Za druhé světové války areál připadl německému wermachtu a chátral. V závěrů bojů na něj spadlo osmnáct bomb. Sokolové ještě stihli škody opravit, ale komunisté jejich organizaci rozpustili a stadion připadl brněnské Zbrojovce. Po roce 1989 stadion dostali sokolové zpět. Šestnáctého června ho slavnostně otevřeli po rekonstrukci za dvacet milionů korun. „Zajímavostí je, že jedna bežecká dráha na oválu je z pilin. Sportovci tak šetří své klouby," vysvětlil Doležel. Dál například přibylo hřiště na plážový volejbal. Aktuálně má Sokol Brno I dva tisíce členů.