„Na základě výsledků analýzy a kontextu nálezu jsme vyslovili hypotézu, že se může jednat o vojáky, kteří bojovali v bitvě u Slavkova, a kteří pravděpodobně zemřeli v dočasné polní nemocnici v Brně,“ řekla Kateřina Vymazalová z Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky výzkumu tým pod jejím vedením zveřejnil nedávno.

Při podrobné analýze výzkumníci zjistili třeba to, že jednomu z vojáků amputovali lékaři levou nohu v oblasti stehna. Další utrpěl tříštivou zlomeninu pažní kosti, zřejmě se jednalo o střelné poranění. Zjištěné degenerativní změny na páteři a kostech byly podle vědců výsledkem obrovské fyzické zátěže, jíž byli vojáci zřejmě vystaveni při nošení výzbroje při dlouhých pochodech v těžké vojenské obuvi.

Zasahovat s vrtulníkem museli záchranáři v červnu i přímo v lese, když tam na muže spadl strom.
Rok 2021 jihomoravských záchranářů: rekord výjezdů za den, covid i tornádo

Pomocí radiokarbonové metody výzkumníci kostry datovali do počátku 19. století, tedy do období napoleonských válek ve střední Evropě. Časové určení potvrdila také analýza zubního kamene. V něm vědci našli stopy síry a dusíku, které se řadí mezi složky střelného prachu. „Je tedy pravděpodobné, že se jedná o oběti bitvy tří císařů, která se konala v nedalekém Slavkově u Brna 2. prosince 1805," uvedli výzkumníci.

V hromadném hrobě našli odborníci z brněnského Ústavu archeologické památkové péče pouze lidské kosti. „Jinak tam nebylo vůbec nic. To odpovídá historickým záznamům, které ukazují, jak vojáky pohřbívali. Obvykle je totiž pochovali bez látek," přiblížil archeolog Jiří Kala. Že se jednalo o hromadné pohřebiště vojáků zemřelých po zranění, dokazuje i jeho uspořádání.