Odborníci se shodují na tom, že s výjimkou Brna nemá smysl stavět v kraji další průmyslové zóny. „V minulých letech se o jižní Moravu každý rok zajímaly desítky velkých firem. Dnes už je to podstatně méně, jen pár společností,“ popsal současnou situaci projektový manažer Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Pavel Beránek.

Konec zájmu

Mnoho donedávna prázdných průmyslových zón dnes zabírají fotovoltaické panely. „Poptávka na prostory pro výrobu totiž ve skutečnosti přestala existovat,“ zdůraznil Beránek.

Jeho slova potvrzuje i starosta Bzence na Hodonínsku Pavel Čejka. „Menších průmyslových zón máme několik. Nic nového ve městě neplánujeme,“ informoval Čejka. Část ploch určených pro průmysl podle něj musela ustoupit fotovoltaické elektrárně. Prý proto, že je půda příliš promáčená, takže se na ní nedalo stavět ani nic pěstovat.

Jiná situace je na Znojemsku. Tam elektrárny se solárními panely zabírají i zemědělskou půdu. Například v Jaroslavicích pronajímá místní obecní úřad půdu raději podnikatelům ve fotovoltaice než zemědělcům. „Jde o prostor schválené průmyslové zóny. Z pronájmu máme čtyřicet tisíc korun za hektar. Pro srovnání, zemědělci nám dávali tisíc korun za hektar,“ uvedl již dříve starosta Petr Zálešák. Dodal, že pro obecní pokladnu je pronajmutí pozemku pro elektrárnu na dobu dvaceti let tedy velmi výhodné.

Ekologové a odborníci na životní prostředí jsou ale k solárním panelům skeptičtí. „Je to sice vítaný zdroj alternativní energie, z hlediska krajinného rázu však mám připomínky. Některým místům rozhodně tyto stavby neprospívají,“ zdůraznil ekolog Jan Kos.

Průmyslové zóny na jižní Moravě.

S fotovoltaickými elektrárnami si nemusejí lámat hlavu v Brně a okolí. Tam je totiž o průmyslové zóny stále zájem. Společnost CTP chce proto rozšířit za Brnem zónu Šlapanic. „Do nákupu pozemků v tomto místě jsme již investovali hodně peněz, vytvořili jsme základní infrastrukturu a dokončili různé nemovitosti pro české i zahraniční firmy,“ informoval generální ředitel CTP Remon Vos. Z deseti hektarů plochy plánuje areál rozšířit na výsledných osmdesát hektarů.

Dřívější plány jeho společnosti byly přitom ještě smělejší. Před šesti lety plánovala CTP průmyslový areál o rozloze dvou set hektarů. Narazila však na protesty části obyvatel Šlapanic. „Z jedné strany máme dálnici D1, z druhé je tuřanské letiště. Kdyby tu investor ještě postavil průmyslový areál v původně zamýšleném rozsahu, výrazně by to zhoršilo kvalitu života ve Šlapanicích,“ upozornil Milan Pernica ze sdružení Čisté Šlapanice, které kvůli plánům zorganizovalo petici.

Protesty místních

Lidé ze sdružení se nechtějí smířit ani s redukovaným plánem na osmdesátihektarovou zónu. I díky podnětu sdružení nevyňalo ministerstvo životního prostředí dotčenou oblast ze zemědělského půdního fondu. Developer tak v současnosti areál rozšířit nemůže.

Starosta Šlapanic Jaroslav Klaška to vnímá jako chybu. „Kromě vyšších daňových příjmů jsme mohli vyřešit mimo jiné i naše dopravní problémy,“ řekl Klaška. Investor se podle něj zavázal postavit cesty, na které město ani kraj nemají peníze.

Průmyslová zóna u Brna je stále lákavá i podle ekonomů. „Přestože je třeba prosadit změnu v územním plánu proti mnoha nespokojeným občanům, je zóna výhodná. Především díky tomu, že leží kousek od letiště, zároveň také kousek od centra města. A navíc v dosahu Vídně,“ vysvětlil ekonom společnosti Cyrrus Jan Roh.

MICHAL FILÍPEK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI