Bylo podle Vás týrání dětí nelidské?
Dle mého názoru se jakékoli týrání dětí dá označit za nelidské, tedy jde o něco „proti lidskosti“. Pakliže se pohybujeme v rovině rozhodování soudu, je třeba to vyjádřit jinou dikcí korespondující s literou zákona a použít zákonná kritéria.

Měla by být výše trestů varováním pro jiné lidské hyeny, které takto trýzní své děti?
Nemohu akceptovat označení „hyeny“. Jde pro mě o pachatele trestného činu a je povinností soudu zabývat se i vztahem jejich osobnosti k trestné činnosti. Ne vždy se pak musí jednat o závěr kategorického zavržení. Trýznění dětí však obecně zavrženíhodné je. V kuřimské kauze nebyly použity exemplární tresty. Je však i přesto třeba dát společnosti na vědomí, že na takové postupy, jako je týrání dětí, trestní zákon pamatuje a jeho aplikací třeba i přísně trestá. Takové chování je navíc zcela nepřípustné a je třeba na ně reagovat.

Byla pro vás kuřimská kauza noční můrou nebo jste případ bral jako kterýkoliv jiný?
Ani noční můrou, ani případ jako kterýkoli jiný. Obojí je krajní poloha. Jde o případ, který se vyznačuje zvýšeným mediálním zájmem, a to z pochopitelného důvodu, že se jedná o rozsáhlé, systematické, razantní zničující praktiky vůči malým chlapcům. Takto případ vnímám i já.

Jste rád, že máte proces za sebou?
Ukončení jakéhokoli případu meritorním rozhodnutím je cílovou metou, k níž směřuje každý soudce. V tomto okamžiku to však ještě neznamená, že bych měl proces zcela „za sebou“. Po vyhlášení rozsudku zbývá ještě dost následných úkonů.