Předchozí
1 z 4
Další

Podle ředitele společnosti Česká hlava Václava Marka může soutěž mladým vědcům otevřít dveře do světa velké vědy. „Není to jenom hra na vědu. Ta úroveň je srovnatelná s velkými vědeckými týmy. Rozpočty středoškolských vědců jsou ale nesrovnatelně menší," vysvětlil ředitel celého projektu. Mladým vědcům chce pomoct i s uvedením jejich objevů do praxe.

Shromáždění na podporu Izraele na Dominikánském náměstí v Brně
VIDEO: Setkání na podporu Izraele v Brně. Nejhorší útok od holokaustu, zaznělo

Odborná porota ocenila šest nejlepších vědeckých prací v několika kategoriích. Mladí vědci se zabývali projekty z oblasti medicíny, biologie, strojírenství, chemie, energetiky nebo historie. Deník Rovnost přibližuje příběh všech tří úspěšných mladých Brňanů.

Soutěž České hlavičky každoročně vyhlašuje nejlepší vědecké práce českých středoškoláků. Úspěšné projekty představili sami ocenění studenti.

Sebastian Matoušek, Gymnázium Matyáše Lercha: Dvounohý robot se podobá Terminátorovi

Mezi šestici oceněných středoškoláku patří Sebastian Matoušek z brněnského gymnázia Matyáše Lercha. Uspěl s projektem dvounohého kráčivého robota. Jeho cílem bylo navrhnout, sestavit a naprogramovat robota, který by se co nejvíce podobal vzoru z filmu Terminátor. Pojmenoval ho proto Arnold.

Na začátku vytvořil digitální 3D model, který pak vytisknul na 3D tiskárně. Zároveň pracoval i na elektronice, která je umístěna na dvou počítačových deskách. Po sestavení nakonec robota i naprogramoval. Vyvinul ovládací aplikaci pro počítač, pomocí kterého může čtyřiceticentimetrového a půl druhého kila vážícího robota ovládat.

Sebastian Matoušek získal ocenění za svého dvounohého chodícího robota.Sebastian Matoušek získal ocenění za svého dvounohého chodícího robota.Zdroj: Česká hlava

Svůj zápal pro robotiku objevil už na základní škole. Roboty sestavuje už přes deset let. „Jako malý jsem chodil do kroužku robotiky v Lužánkách, ve volnočasovém středisku. Tehdejší dva studenti Vysokého učení technického, teď už teda inženýři, mě do toho hrozně nadchli. Stavěli jsme nejrůznější roboty a hodně mě to chytlo. Začal jsem se tomu věnovat víc a víc, jezdil jsem na různé tábory a přednášky,“ povídá student třetího ročníku brněnského gymnázia.

Na projektu pracoval Matoušek sám, pod vedením odborníků z brněnského Vysokého učení technického. Gymnázium ho podle něj podporovalo především časově. Dostal totiž individuální studijní plán, díky kterému se mohl věnovat svému výzkumu mnohem více.

Zdroj: Youtube

Sestavit kráčivého robota ho napadalo už před několika lety. Chyběly mu ale zkušenosti. „Před rokem jsem si na svůj koncept vzpomněl. Řekl jsem si, že už jsem zkušenější, a že se pokusím robota sestavit znovu. Líbilo se mi, že to chodí po dvou nohách, je tam složitost nějakého balancování. Když pořád děláte roboty, kteří jezdí na kolečkách, tak vás to omrzí,“ vysvětluje výběr svého projektu Matoušek.

Na projektu pracoval více než rok a bude v něm pokračovat i dál. Z dvounohého kráčivého robota chce udělat robota kompletně humanoidního. Tedy takového, který se co nejvíce podobá lidskému chování. Po maturitě by chtěl ve vědě pokračovat i nadále „Chtěl bych studovat biomedicínské inženýrství někde v zahraničí,“ říká mladý nadějný vědec.

Kateřina Jiráková, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše: Zkoumala proteiny uvnitř srdečního svalu

Ocenění za výzkum v oblasti medicíny si odnesla Kateřina Jiráková z Gymnázia Brno. Věnovala se výzkumu proteinů uvnitř srdečního svalu. Ten totiž nemá schopnost samostatné regenerace. Každé poškození a menší zranění v něm tak zůstává navždy. Mladá vědkyně chtěla najít látku, která by dokázala srdeční tkáň zahojit.

Jednou z možností, jak hojení nastartovat, je podle ní obnova dělení kardiomyocitů – speciálních srdečních buněk. To je totiž jenom u nenarozených a čerstvě narozených miminek. Je za něj zodpovědný speciální protein YAP1. Mladá vědkyně se proto zaměřila na to, jestli by tento protein mohl spustit dělení i u dospělého srdce.

Kateřina Jiráková se ve svém výzkumu věnovala proteinům, které by mohly spustit hojení srdeční tkáně.Kateřina Jiráková se ve svém výzkumu věnovala proteinům, které by mohly spustit hojení srdeční tkáně.Zdroj: Česká hlava

Pomocí genetických a biochemických modelů nakonec přišla na to, že protein YAP1 ovlivňuje každý typ buněk nějak jinak a nastínila možný nový mechanismus pro regeneraci srdeční tkáně.

Vědecký výzkum a medicína Kateřinu zaujal už na začátku střední školy. Přihlásila se proto na stáž do Fakultní nemocnice u svaté Anny, konkrétně do Centra klinického výzkumu. „Bavilo mě to a rozhodla jsem se proto udělat tady tuto práci,“ sděluje mladá vědkyně.

Barbora Šmírová se nyní psychicky cítí už mnohem lépe a věří, že dopad rakoviny překonala. Ačkoli zažívá dobré i špatné dny, tak již nemá žádná omezení a ráda si dopřeje třeba i sklenku vína či piva.
Porazila v Brně rakovinu. Barbora Šmírová teď podporuje ostatní nemocné

Stejně jako ostatní oceněné středoškoláky podporovalo Kateřinu její gymnázium hlavně formou individuálního studijního plánu. „Věci šly hodně do hloubky, ve školní laboratoři by to provádět vůbec nešlo. Navíc některé znalosti šly už i za vědomosti středoškolských učitelů. S tou odbornou částí mi tak nejvíce pomohlo to vědecké pracoviště,“ vysvětluje studentka třetího ročníku brněnského gymnázia.

Ve vědecké činnosti chce pokračovat i po maturitě. „Určitě bych ve vědě chtěla dál pokračovat, protože mě to moc baví. Přemýšlím nad všeobecným lékařstvím s vědeckou přípravou nebo nad něčím podobným. Ještě zvažuji, jestli někde tady nebo v zahraničí,“ prozrazuje Jirásková své plány do budoucna.

Tereza Šustrová, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše: Objevy by mohly pomoci s využitím svítícího enzymu v medicíně

Třetí oceněnou brněnskou středoškolačkou je Tereza Šustrová. Ve svém výzkumu se věnovala bioluminiscenci, tedy jevu, kdy některé organismy dokáží tvořit světlo. Někteří to požívají k lovu, jiní jako obranu. Tvoří si k tomu speciální enzym luciferázu, který potom díky chemické přeměny vyzařuje světlo. To je vědcům známé už poměrně dlouho. Nevěděli ale, jak se přesně tento chemický proces odehrává. A právě na to se Tereza zaměřila.

Povedlo se jí připravit komplex luciferázy, v takovém množství a čistotě, že ho mohla dále zkoumat. Pomohla tak objasnit strukturální změny, které se uvnitř enzymu luciferázy dějí. Její objevy by mohly pomoci s využitím svítícího enzymu v řadě oblastí lidské činnosti. Vědci by díky tomu mohli vytvořit alternativní zdroje svícení nebo látky využitelné ve zdravotnictví a medicíně.

Tereza Šustrová se zaměřila na princip, díky kterému můžou některé organismy světélkovat.Tereza Šustrová se zaměřila na princip, díky kterému můžou některé organismy světélkovat.Zdroj: Česká hlava

Věda Terezu lákala už od mala. Zlom nastal v prvním ročníku gymnázia, kdy navštívila chemické soustředění Masarykovy univerzity. „Šli jsem na exkurzi do Loschmidtovy laboratoře. Já jsem už v té době věděla, že chci dělat nějakou vědu. Řekla jsem si, proč to nevyzkoušet a napsala tam,“ popisuje své vědecké začátky studentka čtvrtého ročníku brněnského gymnázia.

I když se její projekt může na první pohled jevit jako technický, využití by mohl najít v medicíně. „Je to biochemie, takže to od sebe nemá moc daleko,“ vysvětluje mladá vědkyně. Uplatnění by mohla luminiscence najít třeba jako zobrazovací metoda při některých vyšetřeních. K tomu je ale podle ní ještě dlouhá cesta.

Zdroj: Youtube

S vědeckým výzkumem chce pokračovat i nadále. „Tady v Brně, lékařské fakultě Masarykovy univerzity, je super program, který budoucím lékařům umožňuje věnovat se výzkumu a vědě,“ přibližuje mladá vědkyně, která by vědu ráda skloubila i se studiem umění.