Například sedmadvacetiletý Jiří Sedlák si pochvaluje multikino ve druhém patře Špalíčku. „Je dobře, že máme takový komplex kin i v centru města. Nechce se mi na každé rande jezdit až do Olympie v Modřicích,“ svěřil se Sedlák.

Méně už se mu zamlouvá podoba stavby. „Přestavět historické památky podle moderního stylu je ale v Brně čím dál obvyklejší. Nakonec je lepší, pokud se významné budovy přizpůsobí době a zůstanou, jako je tomu u Vaňkovky, než aby chátraly,“ usoudil Sedlák.

Odpor památkářů

Nesouhlasí s ním ovšem ředitel Národního památkového ústavu v Brně Petr Kroupa. Podle něj mělo město raději opravit historické stavby v okolí Špalíčku. „Rekonstrukce je možná vždy, i když je nákladná. Před stavbou Špalíčku jsme udělali vše, abychom jí zabránili a ponechali historickou podobu části centra,“ uvedl Kroupa.

Tehdejší magistrát ale podle něj stavbu prosadil. „Odvolali jsme se proto k ministerstvu kultury. To nám muselo dát za pravdu, ale jeho prohlášení se po cestě záhadně opozdilo. Přišlo až ve chvíli, kdy byly domy zbourané. Teď z nich zůstala jen historická fasáda. Zbytek jsou kompletně jiné budovy a proluku mezi nimi obsadilo obchodní centrum,“ objasnil Kroupa. Postup investora považuje za barbarství.

Zástavba, na které komplex vznikl, je totiž jednou z nejstarších v Brně. „Datuje se do 13. století. Většina z původních středověkých domů patřila bohatým řemeslníkům, těžícím z polohy v blízkosti navštěvovaných tržišť a institucí zemské i městské správy,“ informovala Alvéra Mazáčová z Muzea města Brna.

Za druhé světové války podle ní ale lokalitu bombardovali spojenci. Po odstranění zničených částí zbyla mezi domy chátrající proluka, kde nakonec město povolilo výstavbu komplexu Velký Špalíček.

To bylo podle Kroupy nešťastné rozhodnutí. „Dali to najevo například mladí architekti, kteří při slavnostním otevírání komplexu házeli po tehdejším primátorovi Duchoňovi rajčata,“ upozornil.

Podle Věry Katolické ze společnosti Generali Velký Špalíček, která centrum vlastní, se ale Špalíček v Brně ujal. „Komplex oživil centrum města a nalákal do něj spoustu lidí na širokou škálu obchodů a na filmy do našich kin,“ upozornila Katolická.

Dvouposchoďové centrum s obchody, restauracemi a kinosály v centru Brna nevadí ani informatikovi Lukáši Strmiskovi. „Při cestě městem mě pohled na něj nijak neruší a rád navštěvuji bar ve druhém patře,“ řekl.

Historik Jindřich Chatrný: Velký Špalíček je jeden velký problém

Brno /ROZHOVOR/ – Ani po deseti letech od otevření nákupního a zábavní centra Velký Špalíček v Brně–střed tento komplex nezapadl do okolní výstavby. Říká to historik architektury Jindřich Chatrný.

Jak působí komplex Velký Špalíček na Brňany?
Velký Špalíček je jeden velký problém. Nejen odborníci, ale i většina laiků vnímá, že narušuje prostor a k zástavbě okolních ulic a především k ulici Mečová se vůbec nehodí. Do okolí je začleněn velmi brutálním způsobem.

Jak mělo, podle Vás, město chátrající proluku využít?
Především mělo vyvolat diskuzi, co lidé v tomto místě chtějí. Dříve tu býval parčík a v 60. a 70. letech tu sochaři vystavovali železné sochy. taková podoba mohla místu zůstat. Druhá možnost bylo vypsání architektonické soutěže, která by přinesla řadu zajímavých projektů.

Zábavně kulturní centrum je tedy zbytečné?
Multifunkční centra jsou zajisté potřeba, ale ne uprostřed památkové rezervace. Měly by se soustředit spíše na okraj města. V centru je navíc problém s dopravní obslužností.

Patří moderní stavby do centra města?
Netvrdím, že ne. Například Omega na Náměstí svobody je povedená. Vyjímá se především v noci, když svítí. Za první republiky se mezi historickými domy také stavěly moderní budovy. Ty ovšem byly kvalitnější. Správně by na každou takovouto stavbu měla být vyhlášena architektonická soutěž.