VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bastion na Špilberku: Ze suti vyrostla nová ozdoba hradu

Brno (FOTOGALERIE) - Ještě před šesti lety zde ležela hromada suti, na které rašila tráva a dokonce rostly i stromy. Jihozápadní bastion hradu Špilberk vyhodil do vzduchu sám velký Napoleon. Na jeho místě teď vyrostla v průběhu šesti let zcela nová stavba.

19.4.2008
SDÍLEJ:

Unikátní pohled pod hradby ŠpilberkuFoto: DENÍK/Ondřej Surý

V ní se však ukrývají podzemní prostory, jejichž stáří sahá až do dob renesance. Přístupné zatím jen na tento víkend, ale do budoucna snad i každý den.

„Jedná se o jeden ze dvou špilberských bastionů, ale jako jediný je přístupný veřejnosti,“ informuje Jiří Blažek z Muzea města Brna. Muzeum jej nechalo vystavět přesně v místech, kde se dochoval půdorys původní stavby se spoustou fragmentů. V dobách obléhání Švédy sloužil brněnským střelcům k lepší orientaci a zároveň jim poskytoval i větší ochranu, než obyčejné hradby. Bastionů, neboli velkých útvarů vybíhajících z hradebního opevnění, bylo na Špilberku několik. V průběhu staletí však vznikaly a zanikaly.

Prohlídka bastionu začíná. Božena Molová provázela dosud v kasematech, ale je vidět, že se novému úkolu postavila čelem. Historii bastionu vypráví bez jediného zadrhnutí. „Je to pro nás úplná novinka. Nemáme ani podrobné plány, provázíme zatím jen na zkoušku,“ vysvětluje Molová. Hned na to však podává zhruba deseti návštěvníkům zasvěcený výklad. „Vstupní vchod do bastionu je celý upravený, z původních částí se dochovalo pouze odhalené zdivo,“ ukazuje pozůstalé části původního renesančního bastionu Molová.

Bastion procházel za svojí existenci dlouhým vývojem. Je vlastně skládačkou staveb různých stylů a dob, z nichž následující stavba využívala tu předcházející. Zejména renesance, raného baroka a čistého baroka. Proto jsou jednotlivé styly tak špatně rozeznatelné. Jsme v jedné ze vstupních místnosti bastionu.

Z původních barokních schodů, vedoucích hlouběji do nitra bastionu, zbyly jen fragmenty. Proto se musely při rekonstrukčních pracích v období 2000 až 2008 dostavět. Sestoupit po nich může být pro méně pohyblivého člověka nebezpečné. Každý z nich je trochu neočekávatelně jiný. „Zdravý člověk nemá problém, když ho upozorníme, ale trochu jsme se obávali, jak to zvládneme s dětmi,“ vyjadřuje svoje obavy Jana Krabičková, která se stará o provoz expozice. „Zatím jsme však žádný problém neměli,“ dodává.

Po několikametrovém sestupu se dostáváme až na dno bastionu, odkud vede podzemní okružní cesta. Po malé chvíli zatáčí a z cesty se stává tmavý tunýlek, kde se průměrně velký člověk musí pořádně shýbnout. Průvodkyně na to patřičně předem upozorňuje. „Nedivte se, že cesta se tak stáčí. Obcházíme totiž skálu,“ vysvětluje Molová.

Zatímco se v podřepu dostáváme neznámo kam, všimneme si dalších menších tunýlků, které z hlavní galerie vybíhají. „To jsou takzvané naslouchací lochy, které umožnily obráncům sledovat manévry nepřítele,“ vykládá průvodkyně účel chodbiček. Ve špici bastionu se pravděpodobně zřídily až po neblahé zkušenosti se švédskými minéry. V galerii nacházíme i výklenky na světla, na které prozíraví konstruktéři již tehdy pamatovali.

Konečně světlo. Ke konci tunelu se rozevírá něco jako jeskyně. Po železných schodech stoupáme prudce do výšky zhruba deseti metrů. Pokud těsné prostory dělají problém klaustrofobikům, zde za může udělat naopak špatně tomu, kdo má strach z výšek. „Ani mně to nedělá dobře, nikdy se nedívám dolů pod sebe,“ svěřuje Krabičková.

Vyšplháme až do „nultého patra“, místnosti, kterou prohlídka končí. „Tady plánujeme do budoucnosti výstavu barokního opevnění,“ loučí se s námi průvodkyně.

Návštěvníkům se prohlídka líbila. „Chtěla jsem prohlídku doporučit svým známým, ale trochu mě zaskočilo, že je bastion otevřený pouze výjimečně,“ říká Karla Šimíčková, která zná brněnské podzemí velmi dobře. Nově zpřístupněné části podzemí zajímají i Ludmilu Zoufalou z Brna. „I já mám celé brněnské podzemí zmapované,“ směje se Zoufalá. „Dnes jsem však viděla něco nového a jsem moc ráda,“ dodává.

Tento víkend je pro jihozápadní bastion pouze zkušební. Pokud ve zkoušce uspěje, mohou se další dobrodruzi těšit na jeho návštěvu již příští týden. „Ještě uvidíme, jak se nám osvědčí způsob a technické vybavení prohlídky. Pak teprve rozhodneme, kdy a jak často bastion otevřeme,“ uzavírá Krabičková.

Autor: Hana Fasurová

19.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Otradovec.

Pozemek v Pisárkách patří Bílkovi. S Otradovcem uzavřel smír

Na sněhu hrající si rosomáci v brněnské zoo.

VIDEO: Pojď sem, kam jdeš. Rosomáci dováděli na sněhu v zoo

Nechtěla nastoupit do vězení, schovala se v ložnici s nožem

Brno – Sedmapadesátileté ženě, kterou policisté od prosince hledali pro majetkovou trestnou činnost, se do vězení zřejmě nastoupit nechtělo. Muži zákona ji sice našli v bytě v centru města, před hlídkou se ale žena schovala do ložnice s nožem a křičela, že se bodne.

Bývalý místostarosta Znojma u soudu: Pil jsem a řídil. Lituji toho

Znojmo – Vypil tři nebo čtyři panáky fernetu a po hodince sedl za volant. Na kasárenské křižovatce pak zavinil dopravní nehodu. Nikdo se při ní naštěstí nezranil. Řeč je o bývalém znojemském místostarostovi a ještě nedávno šéfovi znojemských občanských demokratů Janu Blažíčkovi. Soud ve Znojmě se ve středu zabýval jeho loňskou dopravní nehodou, kterou zavinil pod vlivem alkoholu.

Ramsay mě mile překvapil. Je fantastický kouč, motivátor a expert, říká Haščák

Brno – Startoval na čtyřech světových šampionátech a v únoru si odškrtne další položku na seznamu splněných přání. Útočník brněnské Komety Marcel Haščák totiž bude poprvé v kariéře reprezentovat slovenský hokejový národní tým na olympijských hrách, které se letos uskuteční v jihokorejském Pchjongčchangu. „Mám hodně velkou radost a jsem šťastný, že moje snažení se konečně zúročilo,“ rozplývá se třicetiletý forvard.

Zima v kraji vydrží až do konce týdne. Lidé by měli počítat se sněžením

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ - Úterní sněžení potrápilo řidiče i silničáře v celém kraji. Ačkoliv se v noci situace uklidnila, sněžení bude pokračovat i v dalších dnech.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>