Stavba má začít za pět let. Součástí projektu je také rozšíření D2 v úseku od křížení s D1 až po brněnské Chrlice ze čtyř na šest pruhů. Na tomto místě začnou silničáři pracovat už za tři roky.
Tangenta povede z Rajhradu do brněnských Chrlic a má ulevit dopravně vytížené silnici v bezprostřední blízkosti domů v Modřicích na Brněnsku. Kromě toho odvede také část tranzitní dopravy z brněnské Vídeňské ulice mimo zastavěné území. „Stavba je rozdělená na dvě etapy. U první předpokládáme získání stavebního povolení v roce 2025, u druhé etapy v roce 2027," uvedla mluvčí státních silničářů Lucie Trubelíková.
V první etapě budou silničáři rozšiřovat dálnici D2 v úseku od křížení s D1 až po křížení s jižní tangentou. Zahájení výstavby je v plánu na rok 2026 a potrvá dva roky. V roce 2028 na první etapu naváže stavba jižní tangenty. „Předpokládáme uvedení do provozu v roce 2031," sdělila Trubelíková. Oproti původnímu plánu tak stavba jižní tangenty začne o dva roky dříve.
Proti tangentě dlouhodobě brojí vedení Popovic. Obec se například neúspěšně soudila s Jihomoravským krajem, který schválil trasu přes Popovice. Spor se dostal až k Ústavnímu soudu, který stížnost zamítnul. „Všechny studie vychází z toho, že po tangentě bude jezdit dvanáct tisíc aut. Podle nás to bude víc. To znamená, že bude vyšší také míra hluku a znečištění prostředí, než s jakou počítají dosavadní studie," vysvětlila starostka Popovic Daniela Fialová.
close
info
Zdroj: Deník/Michal Hrabal
zoom_in
Jižní tangenta má propojit dálnici D52 s D2 a D1. Zdroj: Deník/Markéta Evjáková
Navíc podle ní výstavba jižní tangenty zabrání budoucímu rozvoji obce. „Je to naše jediná rozvojová oblast. Z jedné strany máme silnici 52, z druhé Svratku. Zbytek jsou záplavové oblasti," řekla Fialová. Vedení Popovic se chce i nadále bránit a reagovat na jednotlivé kroky stavebního řízení. Konkrétně budou dle starostky například požadovat aktualizaci hlukové studie.
Projekt naopak přivítalo například bývalé vedení Modřic. „Jižní tangenta je pro Modřice důležitá. Když je nehoda na dálnici, doprava je na silnici 152 katastrofální. Předpokládáme, že proud aut z Mikulova na Olomouc bude jezdit po tangentě a mimo Modřice. Byla by to obrovská úleva,“ sdělil po odsouhlasení projektu Ministerstvem životního prostředí na začátku loňského roku tehdejší starosta Josef Šiška.
V místě stavby začne letos na podzim prvotní archeologický výzkum. Hotový by měl být do konce roku. „Jde o velmi chytrý postup, který umožňuje při plánování projektu určit, jak náročná bude zákonem nařízená forma archeologického výzkumu při výstavbě," popsal ředitel brněnského Archeologického ústavu, jež bude mít výzkum na starosti, Balázs Komoróczy.
Výzkum podle Komoróczyho nijak nepoškozuje prostor, na kterém se provádí. Archeologové navíc chtějí výzkum přizpůsobit rytmu zemědělských prací v oblasti. Výstupem bude chytrá mapa, která rozčlení model stavby dle několika barev v závislosti na tom, jaká je v daném místě pravděpodobnost výskytu archeologických památek. Náklady na tento průzkum budou činit zhruba milion korun.
Předpokládaná cena celé stavby je bezmála šest miliard korun.
Jižní tangenta
propojení dálnic D2 a D52 u Rajhradu a u brněnských Chrlic
I. etapa: zkapacitnění D2 a mimoúrovňová křižovatka Syrovice: plánovaná stavba 2026-2028; předpoklad uvedení do provozu je v roce 2028
II. etapa: D52 - jižní tangenta: plánovaná stavba 2028-2031; předpoklad uvedení do provozu v roce 2031
