Firmě pronajali prostory v roce 2016. U výpovědi argumentují dluhy na nájemném a platbách za energie ve výši stovek tisíc korun. „Provozovateli minimálně od konce loňského roku nic nebránilo začít prostory využívat k účelu stanovenému ve smlouvě, ale nestalo se tak. Nájemce navíc přestal platit nájemné a jeho dluh vůči městu narůstá,“ vysvětlil primátorčin náměstek pro správu majetku Jiří Oliva.

Nájemce v prostorách otevřel první provoz díky pekárně nedávno. S výpovědí nesouhlasí, podle ředitelky firmy Lucie Nahodilové bránili od kolaudace v prosinci 2019 využití prostor účelově úředníci magistrátního odboru správy majetku. „Dodnes není z jejich strany všechno dořešené tak, aby mohla restaurace fungovat bez rizika výpovědi pro porušení toho, či onoho. Stále operují s vykonstruovanými nepovolenými úpravami,“ řekla Nahodilová.

Historie Berglerova paláce
- Obchodník Johann Bergler si nechal budovu v novogotickém slohu postavit v letech 1860 až 1863 na návrh vídeňského architekta Heinricha von Ferstela.
- Pohostinství v ní fungovalo od roku 1888, kdy tam svůj podnik přesunul věhlasný kavárník Otto Biber.
- Interiéry Café Biber upravil v roce 1934 pro kavárnu Muzeum architekt Bohuslav Fuchs.
- Po revoluci tam provozovalo restauraci několik nájemců.

Doplnila, že městu před mnoha měsíci předložili návrh dohody o narovnání a nechali zřídit notářskou úschovnu. „Začali jsme do ní skládat všechny platby nájemného a záloh za energie s tím, že smlouva notáře zavazuje vyplatit všechny peníze městu ihned po dořešení právních vztahů. Právě tam leží statisíce korun, o kterých se tvrdí, že je dlužíme,“ podotkla Nahodilová.

Městští radní nedávno návrh dohody o narovnání připravený nájemcem odmítli. „Pro město byl naprosto nepřijatelný. Stanovoval městu například závazek uzavřít s nájemcem smlouvy o pronájmu dalších prostor v objektu, měnil dobu nájmu z neurčité na pětadvacet let,“ popsal Oliva. Dodal, že protinávrh města firma odmítla.

Podle historika architektury Rostislava Koryčánka jsou prostory v památkově chráněné Berglerově vile vhodné pro fungování restaurace nebo kavárny, které v ní byly už dřív. „Zástupci města mají hledat způsob, jak je tam dostat. Jedná se o exponované místo, pomůže mu i rekonstrukce sousedního parku na Moravském náměstí,“ nastínil Koryčánek.

Zpřístupnění Muzejky by uvítal Brňan Filip Kňažek. „Je škoda, že je stále zavřená, protože má velký potenciál. Je to nádherná budova s vynikající polohou,“ zhodnotil.