Podle něj se jedná o největší kůrovcovou kalamitu v historii brněnských i středoevropských lesů. „I v letošním roce nás proto čeká nahodilá těžba, kdy označujeme a kácíme nakažené stromy,“ vysvětlil Kadlec.

Jako ochranu a prevenci proti kůrovci používají lesníci lapáky z pokácených stromů. Když se v nich brouk usadí, chemicky kmen ošetří a kůrovce zlikvidují. „Podobné metody ale nemají ve zvýšeném či kalamitním stavu příliš velkou úspěšnost,“ dodal.

S tvrzením, že kůrovcová nákaza působí v brněnských lesích kalamitní stav, nesouhlasí náměstek pro životní prostředí Petr Hladík. „Těžíme stále pod plán, tedy méně než je stanovené maximální množství. Dřeva v lesích proto stále přibývá. Lesy města Brna jsou, co se kůrovce týče, navíc dlouhodobě ve velmi dobré situaci. Podíl smrků je v nich nižší než třeba v Lesích České republiky,“ řekl.