Má podobné zájmy jako jiní kluci v jeho věku. Ve škole ho baví informatika a pracovní činnosti. Na internetu sleduje populární youtubery, zajímá se o holky, píše si s kamarády na facebooku. Přesto nežije stejně jako oni.
Když mu bylo osm, srazilo ho auto a na čas tak skončil na vozíku. Nyní patnáctiletý Jakub Smejkal z Vojkovic na Brněnsku se díky náročným rehabilitacím postavil zpátky na nohy. „Občas jsem to chtěl prostě vzdát," vzpomíná Jakub.
Jeho zdravotní stav pomáhá zlepšit i lázeňská léčba. Je ale drahá. „Jakub potřebuje finančně náročnou léčbu, kterou je nutné opakovat, v lázních Klimkovice. Přestože prokazatelně pomáhá nemocným dětem třeba po mozkových obrnách, pojišťovny ji neproplácejí. Měsíční léčba s doprovodem stojí přes osmdesát tisíc korun," vysvětluje Jana Omar z nadačního fondu Pro dětský smích. Díky spolupráci s oddílem Jetsaam Gym vybral fond pro Jakuba téměř pětapadesát tisíc korun.
Před autonehodou ho bavilo judo, jemuž se věnoval několikrát týdně. „Kromě juda už jsem nic dalšího nedělal," říká Jakub.
Vzpomenout si na podrobnosti z doby před nehodou a těsně po ní je však pro něho obtížné. Proto mu pomáhá matka. „Dřív ho bavilo kreslit. Taky měl rád zvířata," doplňuje syna Smejkalová.
Synova autonehoda se stala v březnu 2010. „Prostě se nezastavil na krajnici. Nedalo se s tím nic udělat. Řidič ho viděl, ale myslel si, že kluk se zastaví," vzpomíná matka.
Jakub skončil s poraněním mozku v nemocnici, kde ho lékaři udržovali tři týdny v umělém spánku. „Nejdřív říkali, že ho probudí po pěti dnech, ale nastaly komplikace. Nikdo nám tehdy nedokázal říct, jaké bude Kuba mít následky," vysvětluje žena. Po probuzení se ukázalo, že ochrnul na pravou polovinu těla.
Vypořádat se s Jakubovou nehodou a pobytem v nemocnici jí pomohla rodina. „Nemohla jsem přestat fungovat. Starala jsem se o další děti, dceři byl teprve rok a půl. To, že mě potřebovaly, mi hodně pomohlo," poukazuje Smejkalová.
První týdny po probuzení podle ní nebyly jednoduché. „Musel se znovu naučit všechno od začátku. Jíst, mluvit. Pohybovat mohl jen levou rukou, komunikace proto byla ze začátku obtížná," říká žena.
S rehabilitací začal už pár měsíců po nehodě. „Občas jsem to tenkrát chtěl prostě vzdát. Teď mě nejvíc motivuje touha být jako ostatní, i když pokroky někdy i přes snahu nevidím," vypráví Jakub. Díky rehabilitacím ale už po dvou letech na vozíku začal znovu chodit. V minulém roce jel dokonce sám na skautský tábor.
Jakub má šanci, že se jeho stav dál zlepší. „Dokud se mozek vyvíjí, což je asi do osmnácti let, je tu pořád ještě možnost. Záleží ale jen na Kubovi, jak se bude snažit," zdůrazňuje matka.
Smejkalovým chybí na Kubův lázeňský pobyt asi pětadvacet tisíc korun. Případní zájemci jim mohou přispět na nadační účet 5014034191/5500. Do zprávy je potřeba připsat poznámku Jakub Smejkal. „Garantujeme, že Jakub dostane do koruny celou částku, kterou lidé pošlou," ujišťuje Omar.
O budoucnosti Jakub, který nyní chodí do osmé třídy, ještě přesnou představu nemá. Největší sen si nechává pro sebe. „Bojím se ale, že zatím to na moc dobré cestě není," podotýká s úsměvem.
NIKOLA POLÁČKOVÁ