VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Staré Brno: luxus vytlačuje historii

Brno /FOTOGALERIE/ - Z Kopečné ulice mizí další z pavlačových domů. Postupně je nahrazují moderní byty. Zánik hrozí i místnímu blešímu trhu.

14.7.2009 11
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Bleší trh poblíž Kopečné ulice na Starém Brně začíná už po páté hodině ranní. Vetešníci tam na svých dekách nabízejí všelijaké zboží za pár korun.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Historické pavlačové domy, které dávaly ráz Starému Brnu, pomalu mizí. Vytlačují je moderní stavební projekty, jako jsou Anenské terasy či dům Krystal v Hybešově ulici.

Další stará stavba teď musí ustoupit novému komplexu v Kopečné ulici. Nejstarší brněnská čtvrť tak podle některých lidí ztrácí genia loci. Možná přijde i o bleší trh, který sem úředníci přesunuli z Římského náměstí.

Už v roce 2006 přišla Kopečná ulice o ceněný dům U Sedmi švábů. Podobný osud čeká i stavbu ve stejné ulici v čísle devět. Dnes tam ční jen torzo. „Nechali jsme vypracovat studii. Vyplynulo z ní, že opravit starý dům bude o deset milionů dražší než vybudovat nový,“ zdůvodnil předseda komise výstavby a územního rozvoje z radnice Brna­střed Vojtěch Mencl.

V místě částečně zbořené stavby vznikne moderní pavlačový dům s více než čtyřiceti byty a dalšími kancelářemi. Památkáři tvrdí, že nemohli demolici domu zabránit. „Není to totiž kulturní památka. Pouze stojí v ochranném památkovém pásmu,“ vysvětlil Martin Číhalík z brněnského památkového ústavu.

Z bývalé čtvrti nevěstek i proslavených hospod mizí v poslední době historické domy jeden po druhém. Namísto nich vyrůstají novostavby, které podle jejich odpůrců narušují atmosféru místa. „Zoufalým vykřičníkem jsou třeba Anenské terasy. Kritéria, která mají developery svazovat, jsou příliš volná. Pak zvítězí ti, kteří si to takzvaně obšlápnou na úřadech,“ postěžoval si brněnský architekt a odborník na urbanismus Josef Němec.

Podle něj budou nové projekty brzy vadit nejen lidem s citem pro historii. Developeři začnou překážet sami sobě. „V úzkých uličkách jim bude těsno. Požadavky na obsluhu či parkování budou tak veliké, že se navzájem zahltí,“ předvídal Němec.

Domu v Kopečné devět a mizejícího genia loci lituje Jiří Effenberger z vetešnictví U Sedmi švábů v Leitnerově ulici. „Byl to jeden z nejstarších pavlačových domů, je vidět i na pohlednicích z roku 1900. Vypadal jak dům U Sedmi švábů. Myslel jsem, že ho opraví,“ posteskl si Effenberger. Poukázal také na starobylou historii místa. V náhonech Svratky dříve koželužníci činili kůže. „Okolí proto lidé říkali brněnské Benátky,“ dodal Effenberger.

Jediný způsob, jak se mohou památkáři bránit proti rostoucímu tlaku investorů, je prohlásit ohrožené domy za kulturní památku. „Vytipováváme jednotlivé domy, abychom z nich udělali památky a zachránili je,“ tvrdí Číhalík. V případě domu U Sedmi švábů ale byla demoliční četa rychlejší než památkáři.

Z proměn Starého Brna mají strach i vetešníci, kteří si každý den mezi pátou a sedmou hodinou ráno rozkládají bleší trh na pomezí ulic Kopečná a Jircháře. „Stávali jsme tam, kde je nyní zbořeniště. Nevíme, kam nás dají, až tu vznikne nový dům,“ stěžoval si vetešník, který nechtěl zveřejnit své jméno.

Svatý obrázek za dvě koruny, tričko za deset

Bleší trh, který úředníci přemístili z Římského náměstí, živoří na chodníku u Kopečné ulice. Kvůli stavbě moderního domu mu hrozí zánik.

Mobily už dávno prodali Ukrajincům, které developeři najímají na stavby luxusních bytů v okolí. Někteří z nich žijí jen z pár stovek korun sociální podpory. Bleší trh je pro lidi, kteří se každé ráno v pět hodin scházejí mezi starobylými brněnskými ulicemi Jircháře a Kopečná, často jediným přivýdělkem a rozptýlením. Teď se vetešníci obávají, že stavba moderní budovy, plánovaná v místě historického pavlačového domu, zničí jejich malý svět.

Je přesně pět hodin ráno. Redaktorka s fotografem stojí na místě, kde se podle místních každý den koná brněnský bleší trh. S toulavou kočkou jsou jedinými blázny, kteří si tak brzy zrána vyrazili ke zřícenině starého pavlačového domu. Tu mají za pár měsíců stavaři proměnit v luxusní byty a kanceláře.

Za pět minut přichází skupinka lidí. Z igelitek někteří z nich začnou vytahovat svoje zboží a potencionální kupci, většinou dělníci ze stavby, je dychtivě okukují. Na úzký betonový chodníček přímo před staveništěm vykládají vetešníci svoje poklady. Tepláky po synovi, sluneční brýle, které vyšly z módy v osmdesátých letech minulého století, dřevěné hříbečky na štupování ponožek a miniaturní šicí stroj i s návodem. Dokonce i želé bonbony. Spíš než nostalgie po starých časech a láska k veteši je sem každé ráno láká touha si přilepšit nějakou tou korunou. A to doslova.

„Někdy si vydělám padesát korun. Když mám dobrou věc, tak třeba i dvě stovky. Chodím sem i trochu ze zvyku, protože chci být mezi lidma,“ vysvětluje Jitka, která celý život pracovala jako hokynářka a dva roky před důchodem si vážně poranila nohu. „Dostávám devět set korun podpory. Žiju u cizího pána, kterému nepřispívám ani na bydlení. Kdybych neměla z trhu nějakou korunu navíc, tak nevyjdu vůbec,“ stěžuje si žena.

Pro oči toho, kdo se prodíral stovkami stánkařů na bleších trzích v Paříži, Římě či Vídni, musí místní desítka prodávajících působit žalostně. Tričko je za deset korun, svatý obrázek za dvě koruny.

Dříve však vetešníci chodili se vztyčenou hlavou. To když ještě stávali na Římském náměstí. „Vyhnali nás. Nevíme ani, kam nás dají, až tady v Kopečné vyroste dům. Na Římském náměstí to bylo jiné, nakupovali u nás i lidé z venkova, ale sem chodí jen ruští dělníci,“ zalesknou se oči jedné z prodávajících. A na úředníky si postěžuje ještě jednou. „Na stavby mají miliony, pro lidi nic. Chtěla jste tu hnědou kabelku? Za padesát korun,“ ožije ženin obchodnický duch. Že na Římském náměstí, ve stínu chrámu svaté Máří Magdalény, bylo vetešníkům líp, ví i prodejce, který si říká Lojza. „To byl nejlepší flek. Pak ho ale dali Vietnamcům,“ horlí prodejce.

Na Římské náměstí by se vetešníci rádi vrátili. Svoji obránkyni našli v ženě z ekologického institutu Veronica, která v okolí krmí toulavé kočky a občas si něco koupí. „V Paříži, ve Vídni, všude jsou bleší trhy, jen v Brně ne. Na Římském náměstí po sobě vetešníci zanechali vždy pořádek. Přesto Brno těmto věcem nepřeje,“ tvrdí žena.

Šanci brněnskému blešímu trhu dává starosta Brna­střed Libor Šťástka. „Proti blešímu trhu nic nemám. Zatím se však na mě nikdo neobrátil. Můžeme se pobavit o podmínkách trhu i místě, kde by měl stávat, i jednat o případném odpuštění požadovaných poplatků,“ nabízí vetešníkům pomocnou ruku Šťástka.

Prodejkyně bytů Jiřina Kropáčková ze stavební firmy Komfort tvrdí: Pavlače v Kopečné ulici zůstanou

ROZHOVOR - Starý pavlačový dům pod Petrovem v brněnské Kopečné ulici už brzy rozebere demoliční četa. Za dva roky se ale na stejnou adresu nastěhují noví obyvatelé do komplexu s luxusními byty, kancelářemi a parkovištěm. „A bude to opět pavlačový dům,“ doplnila prodejkyně bytů stavební firmy Komfort Jiřina Kropáčková.

Jak bude nový dům v Kopečné ulici vypadat?
Chceme v něm postavit třiačtyřicet bytů s jedním až čtyřmi pokoji. Dva nebytové prostory pak poslouží jako kanceláře. Ve dvoře vybudujeme hřiště pro děti, lavičky a zeleň. Dům bude mít i podzemní garáž.

Proč jste se rozhodli stavět zrovna pavlačový dům?
V brněnské Křídlovické ulici jsme už jeden postavili a osvědčilo se nám to. Možná je to tím, že lidé touží po větším kontaktu. Pavlače nasměrujeme do dvora.

Co se stane s původním pavlačovým domem?
Teď už na tom místě stojí jen jeho zbytky. O jejich demolici se stará město Brno, které už vypsalo výběrové řízení. Dům tak město zbourá zřejmě v nejbližších dnech.

Jak dlouho potom budete stavět?
Chceme skončit v únoru roku 2011.

Všechny byty prodáte, nebo některé pronajmete?
Všechny naše byty i kanceláře prodáváme, nic nepronajímáme. Podle našich zkušeností chtějí mít lidé byty svoje.

Mají lidé o bydlení pod Petrovem zájem?
Lidé už si koupili více než čtvrtinu plánovaných bytů. Největší zájem mají o čtyřpokojové s kuchyňským koutem. Doufáme, že se nám podaří prodat všechny byty dříve, než dokončíme stavbu. U ostatních projektů se nám to zatím zpravidla dařilo.

Ráj bleších trhů je v Paříži. Ten brněnský jen skomírá

Starožitnosti, umělecké předměty, jídlo nebo jen obyčejné cetky. Takové věci může návštěvník blešího trhu nalézt na pultech stánkařů. Nabízejí je i vetešníci v brněnské Kopečné ulici. Začínají každý den už v pět hodin ráno a s prodejem končí zhruba o půldruhé hodiny později. Stánků ale postupně ubývá.

„Dříve byl bleší trh na Římském náměstí. Bylo tam víc místa a mohli jsme prodávat déle,“ popisuje bývalý trh jeden z prodejců, který se představil jen jako Lojza. Před několika lety ale vetešníky vyhnali úředníci z výhodného místa poblíž rušné Masarykovy ulice na chodníky v Kopečné ulici.

Především v západní Evropě jsou bleší trhy stále velmi oblíbené. Největší tradici má pouliční bazar v Paříži, kde je tržišť více než devadesát. Lidé tam nechodí jen za nákupy, ale také se tam setkávají se svými známými. Zatímco brněnští vetešníci mohou o takové atmosféře jen snít, organizátoři blešího trhu v Praze se jí snaží přiblížit. „Chceme pařížské bleší trhy napodobit a dát lidem novou možnost k nákupům,“ upřesnil pořadatel Pavel Šik. Velké bleší trhy jsou například také ve Vídni a v Bruselu.

Autor: Hana Fasurová

14.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Okradli pacienta v onkologickém ústavu i důchodce. Policisté po dvojici pátrají

Ludovít Plachetka u brněnského soudu.

Záviděla jí slavného manžela a znásilnění si vymyslela, prohlásila svědkyně

Neozvala příbuzným, kamarádům a nepřišla do práce. Po Slovence pátrají policisté

Brno - Do Brna se přistěhovala za prací, na začátku listopadu tam však přestala chodit. Neozývá se ani příbuzným na Slovensku, do pronajatého bytu v Králově Poli se nevrátila. Po šestadvacetileté, přibližně 180 centimetrů vysoké štíhlé brunetce pátrají kriminalisté.

V Brně přibyde stovka startovacích bytů. Radní je plánují postavit do tří let

Brno - Studovat, po škole si najít práci v Brně a zůstat ve městě nastálo. Takovým plánům chce dát zelenou náměstek brněnského primátora Petr Hladík. Jak v pondělí oznámil, ve městě přibyde stovka startovacích bytů. Potřeba je jich tisíc.

Dálnici D2 zablokovala hromadná nehoda. Místo řidiči objížděli přes benzínku

Jižní Morava - Nehoda dvou aut s kamionem zablokovala v úterý krátce před devátou hodinou ráno provoz na dálnici D2 u Nosislavi ve směru na Brno. Zranil se při ní jeden řidič. Na dálnici se vytvořily kolony. Provoz na místě usměrnili policisté, řidiči sražená auta objížděli přes nedalekou benzínovou pumpu.

Zkoumá příbuznost moravských příjmení. Historie mě bavila odmala, říká doktorand

Brno - Jak moc jsou příbuzensky spříznění lidé z Moravy se stejným či podobným příjmením? Po odpovědi pátrá genealog Martin Kotačka z Filosofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT