Software by mohl pomoct například při digitalizaci starých knih v Moravské zemské knihovně. „Hlavně u starých tisků je problém s rozpoznáním některých znaků. Stejný problém máme i u knížek, které jsou těžko skenovatelné nebo jsou napsané na průhledném papíře. Software by nám pomohl digitalizovat větší množství novin nebo časopisů,“ vysvětlil Zdeněk Hruška z Moravské zemské knihovny.

Právě ta už delší dobu pracuje na digitalizaci svých dokumentů. Zatím převedli do elektronické podoby pětačtyřicet milionů stran textu. „Většina z nich ale není přístupná veřejnosti. Dokumenty podléhají autorským zákonům a my tak můžeme volně zpřístupňovat pouze díla autorů, od jejichž smrti uplynulo více jak sedmdesát let,“ vysvětlila za knihovnu Jaroslava Dvořáková.

Na legislativu naráží i Archiv města Brna. „Zatím máme zdigitalizovaných asi čtyři sta tisíc stran. Velkým problémem jsou ale peníze. Vytvoření webové databáze je velmi nákladné, v současnosti tak usilujeme alespoň o to, abychom vytvořili uložiště, kde budeme dokumenty uchovávat. Až potom se budeme soustředit na jejich zpřístupňování,“ řekla zástupkyně vedoucího Archivu města Brna Radana Červená.

I tak už si ale lidé mohou na jejich webu prohlédnout například záznamy o sčítání lidu z poloviny devatenáctého století. „Digitalizujeme ale i další archiválie, jako třeba mapy nebo plány,“ dodala Červená.

Díky digitalizaci mohou lidé nahlédnout i do spisů brněnského gestapa. Ty zveřejnil na svých stránkách Moravský zemský archiv. „Proces je ale velmi nákladný, takže jej často platíme z více zdrojů. Nyní třeba spolupracujeme s kolegy ze Spojených států a převádíme do elektronické podoby dokumenty týkající se holokaustu. Ty ale veřejně přístupné nebudou,“ popsal ředitel Moravského zemského archivu Ladislav Macek.